Koupě nového auta je vzrušující událost, ale úřední registrace vozidla může na první pohled vypadat složitě. Nemějte obavy – v tomto článku vás lidsky a srozumitelně provedeme celým procesem. Vše vysvětlíme jednoduše, krok za krokem, aby i úplný začátečník zvládl přihlásit své nové auto bez stresu. Článek je rozdělen do dvou částí: nejprve registrace pro běžné fyzické osoby, poté zvláštní informace pro podnikatele a firmy. Připravte si šálek čaje, nadechněte se – společně to zvládneme. 😊
Registrace nového auta – fyzická osoba
Co je to registrace vozidla a proč je povinná
Registrace vozidla znamená úřední zapsání vašeho auta do registru silničních vozidel. Jednoduše řečeno, jde o přidělení registrační značky (SPZ/RZ) a vydání technického průkazu, aby auto mohlo legálně na silnice. Bez registrace nemůžete s autem (mimo vymezené výjimky) jezdit po veřejných komunikacích – vozidlo by nemělo platnou poznávací značku ani oficiální záznam o vlastníkovi. Registrace je tedy povinná ze zákona a slouží k evidenci vozidel, kontrole technického stavu a platnosti pojištění.
Proč je to nutné? Úřady tak vědí, kdo vozidlo vlastní/provozuje, a mohou hlídat například platnost technických kontrol či pojištění. Pokud by vozidlo nebylo registrováno, hrozí za to vysoké pokuty a v krajním případě by vám mohli zabránit v jeho provozu. Registrace chrání i vás – po zapsání budete mít úředně potvrzeno, že auto je vaše, a získáte všechny potřebné doklady k provozu.
Kdy a kde vozidlo zaregistrovat
Neotálejte: Nové auto musíte přihlásit do 10 dnů od jeho koupě (pořízení). Tato lhůta je dána zákonem – pokud byste to nestihli, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč. Deset dnů zpravidla začíná běžet od data podpisu kupní smlouvy nebo převzetí vozidla. Navíc nová auta mívají dočasné převozní značky (zelené značky) s platností jen 10 dnů, takže je opravdu v zájmu každého majitele vyřídit registraci co nejdříve. Doporučení tedy zní: jakmile máte potřebné doklady a pojištění, domluvte si termín a zajděte na úřad, ideálně během pár dnů od koupě.
Kde registraci provést? Registraci provádí tzv. registr vozidel na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. To může znít složitě, ale jde o větší městský úřad (např. magistrát nebo městský úřad pověřeného města), typicky na dopravním odboru. Dobrá zpráva: Nemusíte nutně na úřad v místě svého trvalého bydliště – od roku 2017 lze vozidlo přihlásit na jakémkoli registru vozidel v ČR bez ohledu na bydliště. Můžete si tedy vybrat úřad, který vám vyhovuje (třeba tam, kde jsou kratší fronty nebo lepší možnost objednat se předem). Seznam všech úřadů najdete na stránkách Ministerstva dopravy nebo portálu dopravni-inspektoraty.cz.
🔎 Příklad: Jste-li z Prahy, můžete auto klidně zaregistrovat třeba v Mladé Boleslavi, pokud by to pro vás bylo jednodušší. Údaje se zapisují do centrálního registru, takže lokalita úřadu nehraje roli. Registrační značky ale vždy odpovídají kraji, kde úkon provádíte – např. v Praze dostanete značku začínající “A”, ve Středočeském kraji “S” atd.
Před návštěvou úřadu: dokumenty a důkladná příprava
Klíčem k hladké registraci je příprava všech dokumentů předem. Nemusíte vyplňovat stohy papírů, ale pár důležitých dokladů si určitě nachystejte. Pro nová auta je seznam o něco kratší než u ojetin (není potřeba evidenční kontrola apod.), přesto nic nepodceňte. Zkontrolujte si zejména následující:
- Občanský průkaz (OP) – váš doklad totožnosti. Úředník podle něj ověří, že vozidlo registruje skutečně majitel (případně osoba s plnou mocí, viz níže). Ujistěte se, že OP je platný a máte ho s sebou. Cizinci použijí pas a případně potvrzení o pobytu.
- Doklad o nabytí vozidla – tedy kupní smlouva, faktura nebo leasingová smlouva. Tento dokument prokazuje, že jste legálním vlastníkem nového auta. U nového vozu z autosalonu to obvykle bude faktura (daňový doklad) na vaše jméno, případně kupní smlouva. Úřad si z něj ověří základní údaje o vozidle (výrobní číslo VIN, typ, rok výroby) a datum převzetí. Tip: Vezměte originál nebo ověřenou kopii. Obyčejná kopie zpravidla nestačí.
- “Zelená karta” od pojištění – jedná se o doklad o sjednaném povinném ručení. Každé vozidlo musí mít od prvního dne provozu platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což právě tato zelená kartička (dnes často bílý papír) dokládá. Pojištění si sjednejte ještě před registrací (klidně hned v den koupě auta online či telefonicky). Bez platného povinného ručení vám vozidlo na úřadě nepřihlásí. Zelenou kartu si vytiskněte a vezměte s sebou. Poznámka: Od října 2024 se v ČR fyzické předkládání zelené karty u silniční kontroly oficiálně zrušilo – policie si platnost pojištění ověřuje online. Při registraci však úředníci stále vyžadují důkaz o pojištění (mají možnost ho také ověřit elektronicky). Pro jistotu tedy zelenou kartu mějte k dispozici, a určitě ji budete potřebovat při cestách do zahraničí, kde je stále vyžadována.
- Technický průkaz vozidla – toto je jeden z nejdůležitějších dokumentů k autu. U úplně nových vozů však možná zatím žádný technický průkaz nemáte – ten vám vystaví až při registraci. Místo něj budete mít tzv. COC list (Certificate of Conformity), neboli osvědčení o technické způsobilosti z výroby. COC list dodává výrobce vozu a obsahuje technické údaje a potvrzení, že vozidlo splňuje evropské normy. Pokud jste ale od prodejce už obdrželi velký technický průkaz (například u předváděcího vozu nebo při předregistraci), vezměte ho samozřejmě s sebou.
- Poznámka: Do konce roku 2023 se vydávaly dva doklady – velký technický průkaz (s detailními technickými údaji, formát A4) a malý technický průkaz (tzv. osvědčení o registraci vozidla, menší kartička, kterou jste vozili u sebe). Od 1. ledna 2024 se ale systém zjednodušil a nově dostanete už jen jeden doklad – osvědčení o registraci vozidla ve formátu jako byl dříve malý TP. Veškeré podrobnosti o vozidle jsou pak evidované online v registru. Pokud tedy registrujete nové auto v roce 2025, obdržíte při přihlášení právě tento jediný technický průkaz (ORV) a velký techničák se už vůbec nebude vystavovat. (Stávající velké TP u starších vozů zůstávají platné, ale při registraci změny majitele je úřad stejně odebere nebo zneplatní a vydá nový jednotný doklad.)
- Vyplněná žádost o registraci vozidla – na úřadě budete muset podat formulář, typicky Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel. Tento formulář obsahuje vaše údaje (jakožto žadatele a vlastníka/provozovatele) a údaje o vozidle. Formulář si můžete předem stáhnout z webu Ministerstva dopravy a vyplnit doma, nebo ho dostanete a vyplníte přímo na úřadě. Pokud nemáte zkušenosti s vyplňováním, není nutné se děsit – formulář není dlouhý. Vyplníte základní informace: své jméno, adresu, rodné číslo (nebo IČO u firmy), dále údaje o vozidle (VIN, značku, model, barvu, číslo motoru – tyto informace najdete v COC listu nebo na faktuře) a účel využití (např. osobní užití). Klidně nechte složitější položky prázdné a vyplníte je s pomocí úředníka na místě – od toho tam jsou, aby poradili. 😊
- Správní poplatek 800 Kč – registrace vozidla je zpoplatněna standardním poplatkem 800 Kč. Tuto částku zaplatíte přímo na úřadě při podání žádosti. Některé úřady umožňují platbu kartou, jinde vám dají složenku k proplacení na pokladně v hotovosti. Pro jistotu mějte připravenou hotovost (alespoň těch 800 Kč, raději o něco víc pro případ dalších poplatků). Kromě tohoto hlavního poplatku mohou vzniknout i vedlejší náklady: pokud by auto nebylo nové, platili byste evidenční kontrolu (cca 400 Kč na STK) nebo případně ekologickou daň u velmi starých aut (to se nových netýká). U nového auta z autosalonu budete kromě 800 Kč platit možná ještě poplatek za vystavení registračních značek (RZ) kolem 500 Kč, ale většinou je tento poplatek zahrnut v té celkové částce na místě. Úředník vám sám řekne, kolik a kam zaplatit – nemusíte to řešit předem.
- Plná moc (jen v případě zastoupení) – pokud se nemůžete dostavit osobně a zařizuje registraci někdo jiný (třeba rodinný příslušník, známý, nebo třeba pracovník autobazaru), je nutné mu vystavit plnou moc k registraci vozidla. Plná moc musí být s ověřeným podpisem vás (vlastníka) – ověřit podpis lze na poště (CzechPOINT) nebo u notáře za poplatek. V plné moci uveďte své údaje, údaje zmocněnce a identifikaci vozidla. Mnohá autobazary či autosalony mají předpřipravené formuláře plné moci, stačí podepsat. Bez ověřené plné moci úřad jednání s náhradní osobou neumožní, a to ani když jde třeba o manžela/manželku – vždy je třeba oficiální zmocnění. Pokud ale jdete osobně, plná moc samozřejmě potřeba není.
ℹ️ Protokol o evidenční kontrole – možná jste zaslechli, že k přihlášení auta je potřeba evidenčka. Pro nová vozidla ale evidenční kontrola potřeba není. Evidenční kontrola je fyzická prohlídka vozidla na STK, kde technik ověřuje VIN kód a další údaje, zda souhlasí s doklady (slouží to k odhalení třeba “překlepů” nebo neoprávněných úprav u ojetin). U nového auta z výroby je to zbytečné – výrobní čísla sedí a auto dosud nebylo registrováno. U ojetých vozů nebo vozů dovezených ze zahraničí evidenční kontrola povinná je. Pro úplnost ale vysvětleme: pokud byste někdy registrovali ojetinu, musíte nejprve zajet na STK na evidenční prohlídku (stojí cca 400 Kč), dostanete protokol. Ten se pak dokládá k žádosti o registraci (od března 2023 si jej úřad může ověřit online, takže ho už nemusíte nosit fyzicky – ale kontrola jako taková zůstává povinná). Pro naše nové auto z autosalonu si tedy evidenčku můžete škrtnout ze seznamu starostí. ✅
Když máte výše uvedené dokumenty připravené, udělali jste 90 % práce ještě před cestou na úřad. 😉 Teď už “jen” samotná návštěva registru vozidel.
Jak se objednat a co očekávat na úřadě
Úřední hodiny registru vozidel bývají několik dní v týdnu (obvykle pondělí, středa celý den, úterý, čtvrtek kratší, pátek někde vůbec – ověřte si to předem na webu daného úřadu). Doporučení: Pokud váš úřad nabízí online objednání na přesný čas, určitě toho využijte. Ušetří vám to případné dlouhé čekání a stres z front. Na webu vašeho města či úřadu hledejte sekci Rezervace pořadí/termínu na registr vozidel. Zarezervujete si datum a čas, dostanete potvrzení (často kód). S tím pak v daný čas přijdete a obvykle jdete přednostně na řadu.
Pokud nemáte rezervaci, nevadí – počítejte ale s možným čekáním. Vyplatí se přijít brzy ráno, hned na začátek úředních hodin, kdy se vydává nejvíc lístků. Když přijdete až těsně před koncem pracovní doby, může se stát, že už vás nestihnou odbavit (někde dokonce dávají cedule typu “Dnes již neobsluhujeme” po určité hodině). Raději si tedy vyhraďte dostatek času a vyražte s předstihem.
Na úřadě po příchodu obvykle zamíříte k odbavovacímu systému s lístečky. Je to ta “mašinka” s dotykovou obrazovkou či tlačítky, která vydává pořadová čísla. Zvolíte příslušnou agendu – například „Registr vozidel – Přihlášení / zápis vozidla“ (mohou tam být různé volby, ale nové auto zpravidla spadá pod přihlášení vozidla). Automat vám vytiskne lístek s číslem. Na sále pak sledujete elektronickou tabuli nebo obrazovky, kde se zobrazují volaná čísla a k jaké přepážce jít.
Teď přichází část, která není úplně zábavná – čekání. 🙃 Délka čekání záleží na počtu lidí před vámi. Někdy to jde rychle (v ideálním případě pár minut), jindy můžete čekat i hodinu či více, pokud je nával. Obrňte se trpělivostí. Můžete si zkrátit čas kontrolou dokumentů, ať máte jistotu, že na nic nezapomenete, nebo si třeba číst v mobilu. Důležité je nepropást své číslo – hlášení bývá i hlasové, ale v ruchu haly nemusí být slyšet. Sledujte tedy tabuli, aby vám vaše pořadí neuteklo.
Jakmile uvidíte své číslo, zhluboka se nadechněte a běžte k příslušné přepážce (bývá označena číslem, které se zobrazilo spolu s vaším pořadím). Úředník/úřednice vás pozdraví (nebo vy jeho, to je jedno 😊) a vy klidně řekněte, že jdete přihlásit nové vozidlo. Prakticky vše však vyplývá z předložených dokumentů, takže není třeba nic dlouze vysvětlovat – stačí předat pozdrav a hned předložte všechny připravené doklady: svůj občanský průkaz, žádost o registraci (pokud máte už vyplněnou), fakturu/kupní smlouvu, zelenou kartu, COC list nebo technický průkaz. Úředník si je postupně vezme a začne zadávat údaje do počítače.
Může se stát, že úředník některý doklad důkladně zkoumá – např. kontroluje VIN kód na COC listu proti databázi. To je normální, buďte trpěliví. Obvykle se vás na nic moc ptát nebudou, maximálně upřesní nějaký údaj (třeba “opravdu máte bydliště v té a té ulici?” apod., pokud by něco nesedělo). Kdyby cokoliv nebylo v pořádku, úředník vám poradí, co dál. Například pokud by chyběl nějaký papír, domluví se s vámi, že ho dodáte. Ale protože jste se díky naší přípravě vybavili vším potřebným, tohle nenastane. 😉
Platba poplatku: Jakmile úředník zpracuje údaje, vyzve vás k zaplacení správního poplatku (800 Kč). Způsob se liší: buď vám dá lísteček na pokladnu, se kterým zajdete o pár kroků vedle k pokladně zaplatit v hotovosti (či kartou, pokud to jde), nebo přímo na přepážce vytáhne platební terminál a nechá vás zaplatit kartou na místě. Každý úřad to má trochu jinak. Každopádně bez uhrazení poplatku nemůže registrace proběhnout. Zaplaťte požadovanou částku a uschovejte si potvrzení o zaplacení (účtenku). Někdy ji budete muset předat zpět úředníkovi jako důkaz, jindy si platbu zkontroluje v systému sám.
Po zaplacení už se blíží finále. Úředník dokončí zápis do registru a připraví vám výstupní dokumenty. V případě nového auta to znamená, že vám vydá registrační značky (standardně dvě tabulky RZ na předek a zadek auta) a nový technický průkaz (osvědčení o registraci vozidla). Technický průkaz nyní – jak jsme zmínili – je jeden plastový či papírový zalaminovaný doklad velikosti cca malé obálky. Na něm najdete základní údaje o vozidle (VIN, typ, barvu, číslo motoru atd.), o vás jako vlastníkovi/provozovateli, a datum první registrace. Pokud byste registrovali auto před rokem 2024, dostali byste i “velký TP”, ale teď už nikoliv.
Registrační značky (SPZ/RZ) vám úředník buď předá přímo do ruky, nebo vás může poslat k jinému okénku či výdeji. Většinou je ale dostanete hned na přepážce v obálce nebo fólii. Zkontrolujte si, že jste obdrželi dvě značky (pro přední i zadní část vozidla) a že se shodují – obě tabulky mají stejné číslo. Také se podívejte, zda sedí číslo značky s tím, co máte zapsané v novém technickém průkazu.
Tím je registrace hotová! Úředník vám možná ještě popřeje, ať slouží, a můžete odejít. Celý úkon u přepážky trvá zpravidla jen pár minut, zejména když máte vše v pořádku. Není to tedy nic zdlouhavého. Nejvíce času obvykle zabere to čekání předtím.
Ještě na místě si můžete odskočit na toaletu či k autu a rovnou si na vůz připevnit nové registrační značky. Staré dočasné převozní značky (pokud byly) sundejte. Nové RZ se většinou nasazují do plastových držáků (rámečků), které by vám měl prodejce na autě připravit. Pokud ne, budete potřebovat šroubovák a šrouby – doporučujeme toto mít nachystané, nebo požádat někoho z rodiny, ať vám pomůže s montáží. Některé úřady mívají u budovy i šroubky nebo možnost upevnění, ale nespoléhejte na to. Každopádně jezdit byste měli už s přidělenou RZ, ne s převozní (ta po 10 dnech propadá a mimo ČR neplatila vůbec).
Po registraci: kontrola dokladů a co dál
Uf, máte to za sebou! 👏 Teď pár posledních krůčků pro klid duše:
- Zkontrolujte údaje v novém technickém průkazu (ORV). Ještě než opustíte úřad nebo hned potom, podívejte se, zda jsou veškeré informace správně. Zvláště VIN kód vozidla – musí přesně sedět s číslem na karoserii (najdete ho vyražené na autě) i s tím, co máte na faktuře. Chybička se může stát, a lepší ji odhalit hned. Také překontrolujte své jméno, adresu, případně rodné číslo, a samozřejmě typ vozu, barvu, číslo SPZ atd. Pokud by cokoliv nesedělo, ihned to reklamujte na přepážce – úředník provede opravu. Pozdější opravy jsou možné také, ale na místě je to nejjednodušší.
- Doklady si uschovejte na bezpečném místě. Nový technický průkaz (ORV) nyní musíte vozit při sobě vždy, když jedete autem – slouží jako průkaz totožnosti vozidla při silniční kontrole (podobně jako občanka pro vás). Ideálně ho tedy nechte v autě, třeba v přihrádce, nebo noste v peněžence spolu s doklady od vozu. Jen pozor, ať se neztratí – bez ORV nemůžete vozidlo provozovat, případná ztráta by znamenala vyřizování duplikátu. (Někdo si proto nechává doma pro jistotu fotokopii.) Starý velký TP pokud existoval vám buď zůstal orazítkovaný jako neplatný, nebo ho úřad skartoval. Ten už nepotřebujete. Fakturu/kupní smlouvu si ale dobře uschovejte doma – je to doklad o nabytí vozidla pro případ budoucí reklamace či prodeje. Stejně tak si nechte kopii COC listu, pokud vám ho vrátili.
- Zelenou kartu (pojištění) noste také v autě, případně mějte rychle dostupnou elektronickou verzi. I když v ČR už policie krytí povinného ručení ověří online, doporučuje se mít kartu při ruce, zvlášť v zahraničí. Navíc úřad mohl chtít její předložení – pokud si ji ofotili, možná vám originál vrátili, takže patří zpět do přihrádky.
- Pozor na termíny do budoucna: U nového auta nemusíte 4 roky na STK (první technická prohlídka je až po čtyřech letech od první registrace), to si můžete poznamenat do kalendáře, ale jinak teď nemáte žádné bezprostřední povinnosti. Snad jen – pokud by vám za pár týdnů nedorazila poštou plastová kartička technického průkazu… vlastně, ne, nic takového se už dnes neděje, dostali jste vše hned. Dříve se třeba čekalo na značky nebo TP, ale dnes je vše na počkání. Takže po registraci můžete s klidem jezdit a užívat si nové auto.
- Jistota v registru: Chcete-li si ověřit, že je vše opravdu zapsáno, můžete využít online náhled do registru vozidel – třeba přes Portál občana nebo aplikaci eTechničák, kde po zadání údajů uvidíte elektronický výpis o vašem vozidle. Není to však nutné; pokud máte značky a ORV, vše je v pořádku.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
Na závěr části pro fyzické osoby shrňme nejčastější chyby a omyly, ke kterým může u nováčků dojít – a hlavně jak je snadno obejít:
- Opožděné přihlášení vozidla: Jak už jsme zdůraznili, máte jen 10 dnů na registraci. Neodkládejte to. Kdo nestihne auto včas přihlásit, riskuje vysokou pokutu až desítky tisíc korun. Řešení: hned po koupi si naplánujte návštěvu úřadu, třeba si rovnou rezervujte termín online. Nenechte to “na potom”.
- Neuzavřené pojištění před registrací: Bez povinného ručení vás úřad odmítne. Někteří lidé si myslí, že pojistku stačí sjednat až po registraci – není tomu tak, musí být platná už při registraci (fakticky od data převzetí auta). Řešení: sjednejte si povinné ručení co nejdříve (dnes to jde online během pár minut) a mějte zelenou kartu s sebou.
- Chybějící dokumenty nebo jejich kopie místo originálů: Úředníci potřebují vidět originální doklady (OP, originál faktury atd.). Pokud něco důležitého necháte doma, nevyřídíte vše. Řešení: vytvořte si den předem checklist a projděte si, že máte OP, kupní smlouvu/fakturu, zelenou kartu, COC/TP, vyplněnou žádost, peníze/kartu na poplatek, případně plnou moc. Vše dejte do jedné složky.
- Nesprávně vyplněná žádost: Špatně zapsané číslo VIN nebo jiné údaje mohou proces zdržet – úředník pak musí údaje opravovat. Řešení: pokud vyplňujete formulář sami, pište pečlivě tiskacím písmem, čísla kontrolujte dvakrát. Nejste si jistí? Nechte některá políčka prázdná a doptáte se úředníka – skutečně raději pomohou, než aby se něco zkazilo. Formulář také existuje vzorový, do kterého můžete nahlédnout pro inspiraci.
- Zapomenutá plná moc při zastoupení: Častá chyba, když za majitele jde na úřad někdo jiný bez řádného zmocnění. Úřad pak nemůže věc vyřídit a návštěva vyjde naprázdno. Řešení: Ujistěte se, že pokud jdete za někoho jiného nebo někdo za vás, máte řádně ověřenou plnou moc. Týká se to i rodiny – i manžel/ka potřebuje plnou moc, není-li spolumajitelem vozu.
- Nedostatečná finanční připravenost: Občas se stane, že někdo přijde jen s platební kartou, ale pokladna karty nebere, nebo nemá u sebe hotovost na poplatek či na ověření podpisu plné moci. Řešení: Vezměte si pro jistotu hotovost (řekněme cca 1 500 Kč), ať pokryjete poplatek 800 Kč, případně další výdaje (ověření podpisu ~200 Kč, atd.). Když to nevyužijete, nic se neděje, ale budete klidnější.
- Nervozita a komunikační bariéra: Někdo má strach se na úřadě zeptat, když něčemu nerozumí, a raději tápe nebo udělá chybu. Řešení: Nebojte se komunikovat. Úředníci jsou lidé jako vy a je v jejich zájmu, aby bylo vše správně. Klidně řekněte, že to děláte poprvé a že budete rád, když vám potvrdí, že máte vše v pořádku. Většina z nich vám ochotně vysvětlí, co potřebujete.
- Ztráta dokladů nebo značek po registraci: Euforie z nového auta někdy způsobí, že založíte technický průkaz “někam do šuplíku” a pak nemůžete najít, nebo že nedotáhnete šrouby u SPZ a ta upadne. Řešení: Ihned po přihlášení si udělejte systém – doklady k vozidlu (ORV, zelenou kartu, kopii faktury) si dejte do pouzdra a uložte na jedno místo (třeba do přihrádky u spolujezdce). RZ přišroubujte pevně, případně požádejte autoservis či známého o pomoc, pokud si nejste jistí.
Máte-li vše výše zmíněné na paměti, registrace proběhne hladce. Nebojte se, prvních pár minut na úřadě bývá nejhorších, pak už to jde jako po másle. Odnesete si značky, techničák a dobrý pocit, že jste vše úspěšně vyřídili. 👍
Registrace vozidla pro podnikatele a firmy
Druhá část průvodce se zaměřuje na situaci, kdy auto nekupuje občan jako fyzická osoba, ale podnikatel (OSVČ) či firma. Základní postup registrace je velmi podobný, ale je tu několik rozdílů a doplňkových náležitostí. Pojďme si je přiblížit, ať víte, na co se připravit.
Hlavní rozdíly oproti fyzické osobě
- Identifikace vlastníka pomocí IČO: Při registraci “na firmu” se jako vlastník vozidla eviduje právnická osoba (např. s.r.o., a.s.) nebo podnikající fyzická osoba (OSVČ) namísto rodného čísla. V praxi to znamená, že v žádosti o registraci vyplníte i IČO společnosti nebo živnostníka. Registrační doklad vozidla pak bude obsahovat nejen jméno odpovědné osoby, ale i název firmy a IČO. Vozidlo tak bude evidováno jako firemní majetek. Pro úřad to představuje trochu jiný režim, ale pro vás jako žadatele to neznamená žádnou velkou komplikaci – jen musíte navíc doložit existenci té firmy/živnosti.
- Další potřebné doklady navíc: Kromě všech dokumentů uvedených výše (faktura, pojištění, COC atd.) po vás úřad bude chtít něco, co prokáže, že opravdu zastupujete onu firmu nebo podnikatele. Připravte si proto:
- Doklad o existenci firmy či podnikání: U OSVČ to bývá živnostenský list nebo výpis ze živnostenského rejstříku. U firem (s.r.o., a.s. atd.) pak aktuální výpis z obchodního rejstříku. Ideální je mít originál nebo ověřenou kopii výpisu (ověření udělají na CzechPOINTu či u notáře). Výpis by neměl být příliš starý (obvykle se akceptuje do 3 měsíců). Z něj úředník zjistí, kdo je statutárním zástupcem firmy a že firma existuje.
- Doklad totožnosti zástupce: Ten, kdo jednání provádí, musí prokázat svou totožnost (OP/pas) stejně jako u fyzické osoby. Zde navíc úředník zkontroluje, zda tato osoba je oprávněna za firmu jednat – což plyne právě z výpisu z OR (např. jednatel s.r.o.). Pokud jste přímo vy majitelem/živnostníkem, máte to jednoduché – prokážete se svým OP a např. živnostenským listem na vaše jméno.
- Plná moc od statutárního zástupce (pokud je potřeba): Jestliže na úřad nejde přímo jednatel firmy nebo podnikatel osobně, ale pošle třeba svého zaměstnance či jinou osobu, je nezbytné mít plnou moc od oprávněné osoby (statutára). Například majitel firmy může pověřit svého asistenta, nebo vy jako živnostník můžete zmocnit třeba manželku. Ale bez plné moci s ověřeným podpisem se úřad s náhradní osobou bavit nebude. Plná moc pro firmu by měla ideálně být vystavena přímo jménem společnosti (s údaji firmy, IČO) a podepsána jednatelem či pověřenou osobou dle OR. Vzor plné moci často rádi poskytnou na úřadě nebo jej najdete online. Nezapomeňte na to ověření podpisu! U firem se často stává, že asistentka přijde bez ověření – a musí se vracet.
- Firemní vs. soukromé vozidlo – stejný proces: Možná se ptáte, jestli se liší registrace auta pořízeného na IČO jen kvůli odpočtu DPH a podobně. Z pohledu registru vozidel se nic nemění – pořád je to buď fyzická osoba (jen podnikající) nebo právnická osoba jako vlastník. Takže i když jste živnostník a kupujete auto “do podnikání”, registrujete ho stejným způsobem, jen uvedete své IČO a doložíte živnost. Auto pak bude vedeno na vaše jméno s dodatkem, že jste OSVČ. Jediný praktický dopad je, že na technickém průkazu budete uveden třeba jako “Jan Novák, IČO: 12345678”. Pro úřad to není nic neobvyklého.
- Úhrada poplatků a ostatní formality: Poplatek 800 Kč za registraci platí samozřejmě i pro firmy stejně. Není tam žádný rozdíl. Registrační značky dostanete klasicky podle sídla/místa registrace (např. firma sídlící v Brně klidně může značky vyzvednout v Praze, jak jsme si řekli – není to vázáno na sídlo). V techničáku bude zapsána firma jako vlastník a může tam být uveden i provozovatel (např. u leasingu je provozovatel uživatel vozu). Pokud vaše firma kupuje auto na leasing, obvykle první registraci řeší leasingová společnost, která je vlastníkem – v takovém případě se o registraci stará většinou přímo prodejce nebo leasingovka na své náklady a vy obdržíte hotové doklady.
Praktické rady pro firmy a podnikatele
- Nezapomeňte razítko: Některé formuláře (např. žádost o registraci) mohou u firem vyžadovat orazítkování. Není to striktně dáno, ale mít s sebou firemní razítko neuškodí. Úředník ho může otisknout na žádost vedle podpisu jednatele.
- Statutární zástupce = jednající osoba: Ujistěte se, že osoba jdoucí na úřad figuruje ve výpisu z OR jako oprávněná. Pokud ne (např. posíláte zaměstnance), opravdu to bez plné moc nejde. U OSVČ je to jasné – tam musíte jít vy osobně, nebo dát plnou moc někomu jinému.
- Plná moc od více jednatelů: Má-li vaše společnost více jednatelů s tzv. společným jednáním (např. je potřeba podpis dvou jednatelů), bude úřad vyžadovat buď účast obou, nebo plnou moc podepsanou oběma, případně nějaké úředně ověřené pověření. To už jsou specifické situace – pokud nevíte, raději se předem zeptejte na registru, jak postupovat.
- Firemní vozy a registr silniční daně: Tohle není přímo o registraci vozidla, ale myslete na to, že jako podnikatel možná budete muset vozidlo nahlásit také na finanční úřad kvůli silniční dani (pokud ho používáte k podnikání). To se nedělá na registru vozidel, ale zvlášť na FÚ. Jen to zmiňujeme, abyste na to po tom všem nezapomněli, pokud se vás to týká.
- Využití služeb autosalonu nebo zprostředkovatelů: Mnohé firmy i živnostníci nemají čas běhat po úřadech, a tak často pověří samotného prodejce vozidla, aby registraci vyřídil. Autosalony toto běžně nabízejí – buď zdarma jako součást prodeje, nebo za poplatek. V praxi to probíhá tak, že jim podepíšete plnou moc a oni za pár dní dodají auto už s SPZ a doklady. Pokud jste zaneprázdnění, je to skvělá cesta, jak se vyhnout frontám. Obdobně existují i komerční firmy, které za poplatek oběhají registraci za vás (vyřídí evidenčku, registr atd.). Pro úplnost to uvádíme – je na zvážení, jestli raději ušetříte čas, nebo peníze. Díky tomuto návodu byste to ale měli zvládnout i sami. 😉
Závěrem: Ať už registrujete auto jako soukromá osoba nebo na firmu, věřte, že to není nepřekonatelná překážka. 🎉 S naším podrobným návodem v ruce jste připraveni vyrazit na úřad beze strachu. Krok za krokem zvládnete vše potřebné – od pojištění, přes papírování, až po odnesení značek. Pokud si nejste něčím jistí, vraťte se k tomuto článku, nebo se neváhejte zeptat přímo na úřadě; od toho tam úředníci jsou. Přejeme vám, ať registrace proběhne hladce a nové auto vám dělá jen radost! 🚗💨
Zdroje: Zákonné požadavky a postupy byly konzultovány s oficiálními informace Ministerstva dopravy a zkušenostmi řidičů. Např. povinnost registrace do 10 dnů a možné pokuty, seznam nutných dokladů, zrušení velkých technických průkazů od 2024, či nepotřeba evidenční kontroly u nových vozů. Detailní informace k procesům poskytuje též Portál občana a stránky pojišťoven. Přesné poplatky a formuláře jsou dostupné na webu MDČR a vašich obecních úřadech. Tento návod kombinuje tyto ověřené zdroje s praktickými tipy pro snadné zvládnutí celého úkonu. Hodně štěstí na úřadě! 🍀
Pomohl vám tento článek? Pokud ano, budeme rádi, když ho budete sdílet, nebo si přečtete některý z našich dalších zajímavých článků. Nebo se podívejte na naše další projekty jako PražskéMuzikály.cz, Tipy-na-dárek.cz nebo třeba Zveráč.cz.
