Připadá vám, že své denní rutiny zvládáte na jedničku? Možná budete překvapeni, kolik běžných činností děláme ve skutečnosti špatně – a vůbec si to neuvědomujeme. Od ranních zvyků po večerní rituály si často mimoděk škodíme. Pojďme si projít deset zdánlivě nevinných každodenních návyků, které však mohou mít nečekaně negativní dopad. Čeká vás možná trochu provokativní, ale hlavně užitečné čtení. Tak se pohodlně usaďte (ale ne až tak pohodlně, jak hned vysvětlíme) a připravte se na menší sebe-revoluci ve svých zvycích.
1. Ráno hned po probuzení kontrolujete telefon
Většina z nás to dobře zná: sotva rozlepíte oči, už po paměti šátráte po mobilu na nočním stolku. Říkáte si, že pět minut na telefonu po ránu vám přece neublíží – jen mrknete na zprávy a sociální sítě, ať víte, co je nového. Nejste sami; podle průzkumů si přes 80 % lidí zkontroluje telefon do 15 minut od probuzení. Problém je, že tím mozek hned zrána zahltíte informační smršťí, která ve vás akorát vyvolá stres a roztěkanost. Co se stalo přes noc v mailu či na Instagramu počká, věřte nám. Pokud na vás vyskočí negativní zprávy nebo pracovní e-maily, rozladí vás to dřív, než stihnete vůbec vstát z postele.
Jak to dělat lépe: Zkuste ranní rozkoukávání bez displeje. Místo mobilu si dopřejte pár klidných minut – protáhněte se, napijte se vody, podívejte se z okna, pusťte si hudbu. Uvidíte, že rána bez notifikací jsou mnohem příjemnější a klidnější. Experti dokonce doporučují vyhnout se obrazovkám aspoň první hodinu po probuzení, aby mozek mohl naběhnout do nového dne pozvolna a v pohodě. Telefon vám nikam neuteče a svět se mezitím nezboří – naopak možná zjistíte, že start dne bez něj je o dost produktivnější.
2. Celý den prosedíte (a ještě se u toho hrbíte)
Sedavá kultura moderní doby si na nás vybírá daň. Ruku na srdce – kolik hodin denně prosedíte na židli nebo gauči? V kanceláři, u počítače, v autě, pak doma u televize… není toho málo. Říkáte si, že večerní procházku nebo cvičení dneska jednou vynecháte? Tělo vám to možná toleruje teď, ale z dlouhodobého hlediska si zaděláváte na problém. Dlouhé sezení negativně ovlivňuje páteř, svaly, oběh – a dokonce i statistiky potvrzují, že kdo prosedí většinu dne, může si tím zkrátit život. Vyšší míra úmrtnosti na srdeční choroby, některé druhy rakoviny a další nemoci totiž souvisí se sezením déle než 6 hodin denně. Navíc špatné držení těla (věčné hrbení se nad klávesnicí) vede k chronické bolesti zad a krční páteře.
Bolavá záda z dlouhého sezení – situace, kterou mnoho z nás dobře zná. Dlouhodobé sezení zvyšuje riziko závažných zdravotních potíží.
Jak to dělat lépe: Klíčem je pravidelně se hýbat. I v práci si nastavte připomínku, abyste každých 30 minut vstali, protáhli se nebo popošli – stačí dvě minuty chůze a tělo hned pookřeje. Pokud můžete, zkuste občas pracovat vestoje (pořídíte-li si výškově nastavitelný stůl, vaše záda vám zatleskají). A hlavně nezapomínejte na každodenní pohyb – odborníci uvádějí, že alespoň hodina aktivního pohybu denně dokáže zmírnit některé negativní účinky dlouhého vysedávání. Večer místo dalšího dílu seriálu vyrazte na procházku nebo si zacvičte. Vaše tělo není navrženo k celodennímu sezení, a jakmile mu dopřejete přirozený pohyb, odmění se vám lepší kondicí i náladou.
3. Dýcháte mělce a potichu jako myška
Dech je něco tak samozřejmého, že nad ním většinou nepřemýšlíme. Dýcháte přece automaticky, tak co by se na tom dalo zkazit, že? Jenže právě v tom je háček. Spousta z nás dýchá jen tak napůl – mělce, jen horní částí plic, často rychle a povrchově. Zkuste se teď hned zhluboka nadechnout do břicha – cítíte ten rozdíl? Většina lidí totiž běžně zapojuje jen hrudník a zapomíná na brániční (břišní) dýchání. Když jste ve stresu nebo soustředění, dech se mimoděk zkracuje – někdo ho dokonce zadržuje úplně (možná se přistihnete, že u počítače chvílemi ani nedýcháte). Takový povrchní dech ale ochuzuje mozek i tělo o kyslík a může za celou řadu potíží. Dostaví se únava, pokles energie, horší soustředění, někdy i pocity úzkosti či bušení srdce. Dlouhodobě špatné dýchání přispívá k bolestem hlavy a zad (protože při mělčím dechu máte strnulé šíjové svaly) a dokonce může způsobovat nespavost nebo zažívací problémy.
Jak to dělat lépe: Naučte se občas dech vědomě prohloubit. Nemusíte hned meditovat jako jogín, stačí si párkrát za den uvědomit, jak dýcháte, a případně to napravit: nadechnout nosem hluboko do břicha, pomalu vydechnout ústy. Uvidíte, že pár takových nádechů dokáže zázraky – uvolníte napětí, okysličíte mozek a možná se i zklidníte, když vás zrovna něco rozčiluje. Existují i dechová cvičení (např. technikou 4-7-8: nádech na 4 vteřiny, zadržet 7 vteřin, pomalu vydechovat 8 vteřin), která pomáhají proti stresu a podporují lepší spánek. Zkrátka, dýchejte správně a zhluboka – je to ten nejlevnější energizující koktejl na světě. Vaše tělo tím doslova nabijete novou energií místo toho, aby vám mělké dýchání energii ubíralo.
4. Ráno pijete kávu na lačný žaludek (a zapomínáte na vodu)
Milujete svou ranní kávu a nedáte na ni dopustit? Nejste sami – pro mnohé z nás je šálek kávy hned po ránu posvátný rituál (bez kterého se prý nedá ani mluvit). Jenže pokud kávu pijete úplně nalačno a předtím do sebe nedostanete ani kapku vody, koledujete si o problém. Po noci je tělo značně dehydrované – vždyť jste několik hodin spali a nepili. Ranní káva, která má močopudné účinky, vás tak akorát „dodělá“ – z už tak dehydrovaného organismu vytáhne i ty poslední zbytky vody a téměř doslova vás vnitřně vysuší. Není divu, že pak mnoho lidí trápí bolest hlavy nebo motání – kofein v krevním oběhu uhání na plný plyn, ale vaše buňky přitom žízní. Káva také povzbuzuje tvorbu žaludečních kyselin, což může citlivějším lidem podráždit prázdný žaludek.
Jak to dělat lépe: Kávu vám brát nebudeme, ale zkuste si z ní udělat druhý ranní nápoj, ne první. Po probuzení do sebe nejdřív kopněte sklenici vody – klidně velkou 0,3–0,5 l, ideálně s pár kapkami citronu pro osvěžení. Doplníte tekutiny, nastartujete metabolismus a tělo vám poděkuje. Teprve pak si v klidu vychutnejte svou milovanou kávu. Uvidíte, že se budete cítit lépe – hydratovaní a zároveň povzbuzení. Pokud máte citlivý žaludek, neuškodí dát si k první kávě aspoň malou snídani nebo pár oříšků, aby kofein neútočil na prázdno. A jestli ráno nestíháte, zkuste mít láhev vody u postele – napijte se hned, jak vstanete. Káva o pár minut později chutná skoro stejně, ale vašemu tělu to prospěje mnohem víc.
5. Čistíte si zuby hned po jídle
Patříte k lidem, kteří si po každém jídle běží vyčistit zuby, aby byli opravdovými vzory dentální hygieny? Možná vás překvapí, že tím můžete zubům i uškodit. Pokud si totiž čistíte chrup bezprostředně po jídle nebo pití – obzvlášť po něčem kyselém – děláte chybu. Kyseliny z potravin dočasně změkčují zubní sklovinu, ten ochranný povlak na zubech. A když v tu chvíli nasadíte kartáček a začnete zuřivě drhnout, můžete změklou sklovinu snadněji narušit či obrousit. Důsledkem pak mohou být citlivé zuby, zvýšená kazivost nebo zažloutnutí. Typickým příkladem je třeba čištění zubů hned po ranní ovocné šťávě nebo po vypití citronové vody – právě ovocné kyseliny a perlivé nápoje sklovinu dočasně naleptávají.
Jak to dělat lépe: Zubaři doporučují počkat zhruba 30–60 minut po jídle, než vezmete kartáček do ruky. Během té doby se sklovina stihne vzpamatovat a ztvrdnout do původního stavu. Co ale dělat, když nechcete chodit s pachuťí v ústech? Řešením může být si ihned po jídle vypláchnout ústa vodou – spláchnete zbytky kyselin i jídla a v ústech bude neutrálnější prostředí. Pomůže také žvýkačka bez cukru, která podpoří tvorbu slin a neutralizuje kyseliny. A teprve později, až přijde čas, proveďte klasické pečlivé čištění zubů. Vaše sklovina vám poděkuje a zubař nejspíš také. Zkrátka – čisté zuby ano, ale s načasováním opatrně.
6. Čistíte si uši vatovými tyčinkami
Klasická scéna: čištění uší vatovou tyčinkou. Lékaři však před tímto návykem důrazně varují – riskujete poškození ucha.
Po koupeli nebo sprše je to tak lákavé – vzít vatovou tyčinku a důkladně si pročistit uši. Spousta lidí má pocit, že když jednou za den tyčinkou „vydloubnou“ ušní maz, dělají pro svou hygienu to nejlepší. Pravda je ovšem úplně jiná. Lékaři bijí na poplach: vatové tyčinky do uší nepatří. Víte proč? Ušní maz se jimi totiž často zatlačí ještě hlouběji do zvukovodu, takže si spíš pohoršíte. Může se vám dokonce stát, že tyčinku omylem zlomíte v uchu – a to už je slušný malér. V horším případě si nerozvážnou manipulací můžete propíchnout ušní bubínek, což bolí (au!) a hrozí ztrátou sluchu. A perlička na závěr: ucho má samočisticí schopnost, takže se nadbytečného mazu zbaví samo, aniž byste museli každý den šťourat v jeho útrobách.
Jak to dělat lépe: Neříkáme, abyste nechali uši úplně být – občasná péče je na místě, ale jemnějšími prostředky. Pokud pociťujete, že máte ucpané ucho nebo nadbytek mazu, zkuste použít speciální ušní sprej nebo kapky, které maz rozpustí a šetrně vyplaví. Případně to řešte při návštěvě ORL lékaře, který umí uši vyčistit odborně. Vatovým tyčinkám se ale raději vyhněte, i když to „krásně šimrá“ – ucho skutečně není potřeba čistit denně do hloubky. Stačí při sprchování omýt vnější ucho a vstup do zvukovodu čistým prstem. Vnitřek ucha nechte na přirozeném procesu. Vaše bubínky i slyšící nervy vám poděkují a vy budete mít jistotu, že jste si nechtěně nezpůsobili více škody než užitku.
7. Trávíte dlouhé minuty na toaletě s mobilem
Pobyt na toaletě, to je taková posvátná chvilka klidu. Proč ji tedy rovnou nespojit s dohnáním internetu – projedu e-maily, kouknu na zprávy, zhlédnu pár vtipných videí… Zní to efektivně, ale tělo s tím nesouhlasí. Dlouhé vysedávání na toaletě totiž škodí vašemu pozadí víc, než tušíte. Když sedíte na míse déle, než je nezbytně nutné, začíná se projevovat gravitace a zvýšený tlak na cévy v oblasti konečníku. A co hůř – když máte v ruce telefon, ztrácíte pojem o čase a můžete tam klidně strávit čtvrt hodiny, ani nemrknete. Lékaři varují, že právě tohle dlouhé vysedávání (často způsobené zíráním do mobilu) vede k problémům, jako jsou hemoroidy, anální trhliny, v krajním případě dokonce rektální prolaps (výhřez konečníku). Hemoroidy jsou nepříjemně bolestivé rozšířené žíly v konečníku a věřte, že nic, co byste chtěli získat jako daň za extra dávku Redditu na záchodě.
Že by ideální místo na vyřizování e-mailů? Kdepak. Dlouhé sezení na toaletě s telefonem zvyšuje riziko hemoroidů a vystavuje vás bakteriím.
Navíc je tu hygienické hledisko – toaleta opravdu není nejčistší prostředí. Při spláchnutí se do vzduchu uvolňují mikroskopické kapičky s bakteriemi, které se rády usazují na površích… a ano, i na vašem milovaném telefonu. Kombinace “mobil + toaleta” tak může znamenat, že si pěstujete na displeji menší bakteriální zoo (od E. coli po další chuťovky).
Jak to dělat lépe: Řešení je prosté: odnaučte se brát si mobil na záchod. Zaveďte pravidlo, že na toaletě se věnujete jen tomu, kvůli čemu jste tam šli – žádné vysedávání navíc. Ideálně by „sezení na trůnu“ nemělo trvat déle než 5–10 minut. Pokud víte, že máte sklon tam vysedávat, klidně si stopněte čas. Místo telefonu si můžete vzít třeba knihu nebo časopis – u nich je menší riziko, že ztratíte pojem o čase (a také je po použití spláchnete očima a odložíte, na rozdíl od mobilu, který nosíte dál s sebou). A samozřejmě – myjte si ruce důkladně mýdlem po každé toaletní seanci, to už je snad nad slunce jasné. Vaše pozadí zůstane v lepší kondici a telefon čistší.
8. Nepoužíváte opalovací krém po celý rok
Máte opalovací krém spojený jen s létem, koupalištěm a dovolenou u moře? Pak děláte běžnou chybu. Ultrafialové (UV) záření totiž na naši kůži působí celoročně, i v zimě a i když je pod mrakem. UVA a UVB paprsky si prostě cestu najdou, a pokud zrovna nemáte celý den norkový kožich, něco si vás vždycky najde. 🐻❄️ Možná namítnete, že v našich zeměpisných šířkách to slunce zas tak nepraží. Jenže i mírné, leč pravidelné dávky UV záření se sčítají a stojí za předčasným stárnutím kůže, vznikem vrásek, pigmentových skvrn a v horším případě i rakoviny kůže. Pro představu – pokud máte světlou pokožku, stačí jen 10–15 minut na ostrém slunci (třeba i zimním na horách) a dochází k poškození kožních buněk. A zrádné je, že slunce umí zářit i přes oblaka, takže spálit se můžete klidně i v lehce zataženém dni.
Jak to dělat lépe: Zaveďte si ranní rituál: krém s SPF jako poslední tečka vaší ranní péče o pleť, každý den. Dermatologové doporučují minimálně SPF 30 (na obličej klidně vyšší) a to i v zimě nebo když je venku zataženo. Moderní opalovací krémy už nejsou bílé lepidlo jako dřív – seženete lehké fluidy či gely, které se rychle vsáknou a nejsou na kůži cítit. Když víte, že budete déle venku (výlet, lyžovačka, procházka po městě), vezměte si krém s sebou a po pár hodinách znovu přetřete exponované části (obličej, krk, ruce). Vaše pokožka bude lépe chráněná před fotostárnutím a pigmentovými skvrnami. A hlavně snížíte riziko rakoviny kůže, což za těch pár vteřin každodenní péče rozhodně stojí. Myslete na to, že slunce má paměť – každá dávka se počítá, tak ať jsou ty dávky co nejmenší.
9. Koukáte do obrazovky těsně před spaním
Nemůžete večer odtrhnout oči od telefonu, tabletu nebo laptopu až do chvíle, než musíte jít spát? Je lákavé dokoukat ještě jedno video v posteli, projet TikTok nebo odpovědět na pár zpráv – vždyť je to jen chvilka před spaním. Ale opět si zaděláváte na potíže. Obrazovky digitálních zařízení vyzařují modré světlo, které mate náš mozek a rozlaďuje vnitřní hodiny. Mozek si totiž za tmy vyrábí hormon melatonin, jenž nám pomáhá usnout. Jenže intenzivní modré světlo z telefonu nebo notebooku večer mozku naznačí, že ještě není noc – a oddálí uvolnění melatoninu potřebného ke spánku. Prakticky to znamená, že i když odložíte telefon a zkusíte usnout, nebude se vám chtít spát. Hůř zabíráte a spánek může být neklidný, povrchní. Možná to znáte – civěli jste do displeje do půlnoci a pak koukáte do stropu, protože hlava je najednou plná podnětů a spánkový hormón nikde.
Jak to dělat lépe: Ideální scénář je odložit veškerou elektroniku alespoň hodinu před spaním. Místo mobilu si vezměte knihu, dejte si teplou sprchu, poslouchejte klidnou hudbu – zkrátka něco, co uklidní mysl i tělo. Když už musíte na zařízení koukat (např. dokončujete práci), zapněte si noční režim nebo filtr modrého světla a stáhněte jas na minimum. A hlavně – nenoste si telefon do postele. Odborníci radí nechat mobil na noc v jiné místnosti, abyste nebyli v pokušení. Pořiďte si klasický budík na buzení (ano, ten staromódní tikající stroj – ještě se dají sehnat!). Předejdete tak bezduchému scrollování do noci. Vaše oči si odpočinou od obrazovek a usnete daleko rychleji, protože tělo dostane signál, že už je opravdu čas spánku. Ráno se pak probudíte svěžejší a s čistou hlavou, ne jako zombík závislý na telefonu.
10. Spíte méně, než vaše tělo potřebuje
Říkáte si, že spánek je pro slabé a že moderní doba si žádá být v pohotovosti od kuropění do půlnoci? Omyl – pokud dlouhodobě spíte málo, koledujete si o pořádný průšvih. Dospělý člověk potřebuje zhruba 7–9 hodin spánku denně, aby tělo i mozek stihly zregenerovat. Pokud pravidelně spíte jen 5–6 hodin (nebo nedejbože ještě méně), vězte, že si zahráváte se zdravím. Chronický nedostatek spánku totiž vědci spojují s celou řadou vážných důsledků. Kdo dlouhodobě ponocuje a nenaspí, co má, tomu hrozí vyšší riziko demence, Alzheimerovy choroby, srdečních onemocnění, cukrovky či obezity. Nekvalitní nebo krátký spánek také oslabuje imunitu a přispívá k depresím, úzkostem a celkové podrážděnosti. Znáte ten pocit, když se po probdělé noci cítíte jako mátoha? Představte si, že takhle se tělo cítí v malém měřítku každý den, když mu upíráte potřebný odpočinek.
Jak to dělat lépe: Začněte spánek brát vážně. Dopřejte si každý den tolik hodin, kolik potřebujete – u většiny dospělých je optimum kolem těch 7–8 hodin každou noc. Choďte spát pokud možno v pravidelnou dobu, aby si tělo zvyklo na rytmus. Před spaním se zkuste zklidnit (viz předchozí bod – žádný mobil ani stresující podněty). Ložnici si udělejte co nejpříjemnější: vyvětranou, tichou, zatemněnou. Jestli bojujete s usínáním, pomoci mohou bylinkové čaje (meduňka, heřmánek), teplá lázeň nebo třeba krátká relaxace. A hlavně si nevyčítejte spánek jako ztracený čas – naopak, je to investice do vašeho zdraví a duševní pohody. Když se dobře vyspíte, budete výkonnější, kreativnější a celkově spokojenější. Jak říká jedno trefné přísloví: “Vyspat se do růžova” není jen tak pro nic za nic. 😉
Malé změny, velké rozdíly
Našli jste se v některých z výše popsaných bodů? Pokud ano, nezoufejte – rozhodně nejste sami, tyhle zlozvyky má skoro každý. Dobrá zpráva ale je, že s tím jde něco dělat. Náš seznam deseti každodenních nešvarů nemá sloužit k pocitu viny, ale spíš k zamyšlení a motivaci ke změně. Teď už víte, na co si dát pozor a jak dané věci dělat lépe. Zkuste si z toho vybrat alespoň pár bodů a během následujících týdnů vědomě zapracovat na nápravě – třeba odložíte mobil po ránu, začnete víc pít vodu, omezíte noční Netflix nebo si pořídíte pohodlnou židli a občas se projdete během práce. I malé krůčky mohou vést k podstatnému zlepšení vašeho zdraví a pohody.
Buďte k sobě trpěliví. Zbavit se starých návyků a osvojit si nové chce čas, ale výsledky se dostaví. Vaše tělo i mysl vám poděkují v podobě lepšího zdraví, více energie a lepší nálady. A až zase budete automaticky sahat po telefonu na toaletě nebo se hrbit u počítače, vzpomeňte si na tento článek – možná vás to pobídne dělat věci trochu jinak. Přejeme hodně štěstí na cestě k lepším každodenním návykům. Protože i malé změny mohou přinést velké rozdíly! 📈
Pomohl vám tento článek? Pokud ano, budeme rádi, když ho budete sdílet, nebo si přečtete některý z našich dalších zajímavých článků. Nebo se podívejte na naše další projekty jako PražskéMuzikály.cz, Tipy-na-dárek.cz nebo třeba Zveráč.cz.
