Obsedantně-kompulzivní porucha: symptomy

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronické a často oslabující duševní onemocnění charakterizované přítomností obsedantních myšlenek (obsesí) a/nebo kompulzivního chování (kompulzí). Tyto myšlenky a chování mohou výrazně ovlivnit kvalitu života a schopnost fungovat v každodenních situacích. Tento článek poskytuje podrobný přehled o OCD, jejích příznacích, příčinách, diagnostice a léčbě.

Obsedantně-kompulzivní porucha

Co je Obsedantně-kompulzivní porucha?

Obsedantně-kompulzivní porucha je duševní onemocnění, které se projevuje opakovanými, nechtěnými myšlenkami (obsesemi) a/nebo opakovaným chováním nebo mentálními úkony (kompulzemi), které člověk cítí, že musí provádět v reakci na tyto myšlenky. I když si osoby s OCD často uvědomují, že jejich obsedantní myšlenky a kompulzivní chování jsou iracionální, nejsou schopny je ovládat.

Symptomy OCD

Obsesivní myšlenky

Obsesivní myšlenky jsou nevítané, vtíravé a opakované myšlenky, které způsobují úzkost nebo nepohodlí. Mezi běžné typy obsesí patří:

  • Strach z kontaminace: Strach z nákazy bakteriemi, viry nebo jinými škodlivými látkami.
  • Potřeba symetrie nebo přesnosti: Intenzivní potřeba, aby věci byly uspořádány určitým způsobem nebo aby byly symetrické.
  • Násilné nebo rušivé myšlenky: Strach, že by člověk mohl někomu ublížit nebo že by mu někdo mohl ublížit.
  • Pochybnosti a nejistota: Neustálé pochybnosti, zda člověk provedl určitou činnost správně (např. zamkl dveře, vypnul sporák).

Kompulzivní chování

Kompulzivní chování jsou opakované činnosti nebo mentální úkony, které člověk provádí, aby snížil úzkost způsobenou obsesemi nebo aby zabránil něčemu špatnému. Mezi běžné typy kompulzí patří:

  • Mycí a čistící rituály: Opakované mytí rukou, sprchování nebo čištění domácnosti.
  • Kontrolní rituály: Opakované kontrolování věcí, jako jsou dveře, zámky, sporáky nebo elektrické spotřebiče.
  • Počítání, opakování a rituály: Opakované počítání, opakování určitých slov nebo provádění činností určitým způsobem.
  • Hromadění: Sbírání a neschopnost vyhodit věci, které nejsou užitečné nebo potřebné.
Obsedantně-kompulzivní porucha

Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina OCD není známa, ale existuje několik faktorů, které mohou přispět k jejímu vzniku:

Genetika: Obsedantně-kompulzivní porucha má silnou dědičnou složku. Riziko vzniku OCD je vyšší u lidí, kteří mají blízké příbuzné s touto poruchou.

Biologické faktory:

  • Změny v mozkových strukturách a funkcích, zejména v oblastech zodpovědných za regulaci emocí a chování, mohou hrát roli při vzniku OCD.
  • Nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin, může také přispívat k OCD.
  1. Environmentální faktory:
  • Stresující životní události, trauma nebo zneužívání mohou být spouštěcími faktory pro vznik OCD.
  • Některé infekce, například streptokokové infekce, mohou vyvolat nebo zhoršit symptomy OCD, což je známé jako PANDAS (pediatric autoimmune neuropsychiatric disorders associated with streptococcal infections).

Diagnostika

Diagnostikování OCD může být složité, protože její příznaky mohou připomínat jiné duševní poruchy. Diagnóza obvykle zahrnuje:

Klinické hodnocení: Podrobný rozhovor s pacientem o jeho symptomech, anamnéze, rodinné anamnéze a životních událostech.

Psychologické testy: Dotazníky a hodnocení, které pomáhají určit závažnost a trvání příznaků.

Diagnostická kritéria: Použití diagnostických kritérií, jako jsou DSM-5 (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, 5th Edition) nebo ICD-10 (International Classification of Diseases, 10th Edition), k potvrzení diagnózy OCD.

Obsedantně-kompulzivní porucha

Léčba

Léčba OCD je obvykle kombinací farmakoterapie a psychoterapie. Cílem léčby je zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života pacienta.

Farmakoterapie

Antidepresiva:

  • Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, sertralin a fluvoxamin, jsou často první volbou při léčbě OCD.
  • Tricyklické antidepresiva, jako je klomipramin, mohou být také účinná.

Antipsychotika:

  • Atypická antipsychotika, jako je risperidon nebo aripiprazol, mohou být přidána k léčbě SSRI, pokud samotná antidepresiva nejsou dostatečně účinná.

Psychoterapie

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT):

  • KBT je nejúčinnější psychoterapeutickou metodou při léčbě OCD. Zaměřuje se na změnu myšlenkových vzorců a chování spojených s obsesemi a kompulzemi.
  • Expozice a prevence reakce (ERP) je specifická technika KBT, která zahrnuje postupné vystavování pacienta situacím vyvolávajícím úzkost (expozice) a zabránění kompulzivnímu chování (prevence reakce).

Rodinná terapie:

  • Pomáhá rodinám pochopit OCD, zlepšit komunikaci a poskytnout podporu.

Další léčebné strategie

Podpůrné skupiny:

  • Účast ve skupinách podpory může poskytnout emocionální podporu a sdílení zkušeností s ostatními lidmi s OCD.

Zdravý životní styl:

  • Pravidelné cvičení, zdravá strava a dostatek spánku mohou pomoci zlepšit celkovou pohodu a zmírnit příznaky OCD.
Obsedantně-kompulzivní porucha

Obsedantně-kompulzivní porucha je závažné duševní onemocnění, které vyžaduje komplexní a individuální přístup k léčbě. Díky pokroku v medicíně a psychoterapii je možné dosáhnout významného zmírnění příznaků a zlepšení kvality života. Důležitou součástí léčby je podpora rodiny a blízkých, stejně jako informovanost a vzdělávání o této nemoci. Pokud máte podezření, že se vás nebo vašich blízkých obsedantně-kompulzivní porucha týkáo, je důležité vyhledat odbornou pomoc a zahájit vhodnou léčbu.

Pomohl vám tento článek? Pokud ano, budeme rádi, když ho budete sdílet, nebo si přečtete některý z našich dalších zajímavých článků.

Vznik tohoto článku podpořil web VolněProdejnéLéky.cz

Tento příspěvek má jeden komentář

Napsat komentář