Blog

Laserové operace očí jsou stále populárnější metodou, jak se trvale zbavit brýlí nebo kontaktních čoček. V České republice podstoupí laserovou korekci zraku přibližně 15 tisíc lidí ročně. Samotný zákrok patří k nejbezpečnějším ve zdravotnictví a je velmi rychlý – typicky trvá kolem 15 minut a díky znecitlivujícím kapkám nebolí. Moderní laserové technologie navíc dosahují vysoké přesnosti a bezpečnosti. Aby byl výsledek optimální, je však nutné důkladné předoperační vyšetření a pečlivé dodržování pooperačních pokynů.

Níže nabízíme srozumitelný přehled hlavních typů laserových operací očí dostupných v ČR (LASIK, FemtoLASIK, PRK, LASEK, ReLEx SMILE aj.), vysvětlení principu jejich fungování, pro koho se hodí a jaké oční vady umí řešit. Dále se dozvíte výhody a nevýhody jednotlivých metod, obecná pozitiva a rizika zákroku, srovnání orientačních cen na hlavních klinikách, statistiky úspěšnosti a spokojenosti pacientů i to, co obnáší předoperační vyšetření a následná rekonvalescence.

Hlavní typy laserových operací očí

Laserové zákroky na odstranění dioptrií se provádějí na rohovce oka a cílem je upravit její zakřivení tak, aby se paprsky světla správně sbíhaly na sítnici a obraz byl ostrý. K tomu se používá buď excimerový laser (odpařuje mikroskopické vrstvy tkáně) nebo femtosekundový laser (velmi přesně řeže tkáň). Jednotlivé metody se liší způsobem, jakým se laser k rohovce dostane a jak moc invazivní zásah do oka provádí. Všechny popsané zákroky se dělají ambulantně v lokální anestezii (očními kapkami) – pacient je při vědomí, ale oko je znecitlivěno . Obvykle se operují obě oči při jedné návštěvě a celkový čas strávený na klinice včetně přípravy je pár hodin.

Mezi nejrozšířenější metody laserové korekce zraku patří PRK/LASEK (tzv. povrchové operace rohovky), LASIK (klasická metoda s vytvořením rohovkové lamely) v moderní variantě FemtoLASIK a nejnovější ReLEx SMILE (operace bez lamely). Níže popisujeme princip každé metody, pro koho je vhodná a její specifické plusy a mínusy.

PRK a LASEK (povrchové laserové operace)

PRK (Photorefractive Keratectomy, česky fotorefrakční keratektomie) je nejstarší laserová metoda odstranění dioptrií, poprvé provedena již v roce 1988. Při PRK se nejprve mechanicky nebo pomocí ethanolu odstraní povrchová vrstvička oka – epitel rohovky. Následně excimerový laser remodeluje odkrytou rohovkovou tkáň (tzv. stromatu) a změní její zakřivení tak, aby eliminoval dioptrickou vadu. Na závěr se na oko nasadí dočasná ochranná kontaktní čočka, pod níž epitel v průběhu několika dní znovu doroste.

Varianta LASEK se od PRK liší tím, že epitel není zcela odstraněn, ale uvolní se pomocí alkoholu a po laseru se překlopí zpět na oko. Podobnou variantou je epi-LASIK, při níž se epitel mechanicky seřízne speciálním nástrojem. U novějších technik trans-PRK nebo No Touch PRK se povrchová vrstva odstraňuje přímo laserem, což zkracuje čas hojení. Všechny tyto zákroky jsou povrchové metody, které na rohovce nevytvářejí žádnou lamelu (tzv. flap).

Pro koho je PRK vhodná: Povrchové operace se používají zejména u pacientů, kteří nejsou ideálními kandidáty na LASIK – například mají tenčí rohovku, menší vady nebo se věnují kontaktním sportům, kde hrozí poranění oka. PRK/LASEK je vhodná pro korekci nízké a střední krátkozrakosti (typicky do cca −6 dioptrií) a případně dalekozrakosti do +2 D . Často se volí i u pacientů s nižším astigmatismem. Metoda je osvědčená a technicky jednodušší (není potřeba femtosekundový laser ani řezání do rohovky).

Výhody PRK/LASEK: Jelikož se neřeže hluboko do rohovky, zachovává se její mechanická stabilita – odpadá riziko komplikací s lamelou (flapem) jako u LASIKu. Operace PRK je o něco šetrnější z hlediska suchosti oka – nepoškodí tolik nervová zakončení, což může vést k menšímu syndromu suchého oka po operaci. Výhodou je také jednodušší technologie a nižší cena zákroku ve srovnání s LASIKem. PRK může být jedinou volbou pro pacienty, kteří mají rohovku příliš tenkou pro vytvoření lamely.

Nevýhody PRK/LASEK: Nevýhodou je delší a bolestivější hojení. Po povrchové ablaci rohovky trvá epitelu několik dní, než zcela zregeneruje – během té doby může pacient pociťovat značné řezání, bolest, slzení a světloplachost. Vidění je prvních pár dní po operaci rozmazané a zostřuje se postupně (často až během 1–2 týdnů). Kvůli pomalejšímu hojení jsou také pooperační kontroly častější – první zpravidla kolem 4. dne (kdy se odstraní terapeutická kontaktní čočka) a další v následujících týdnech.

U PRK hrozí mírně vyšší riziko vzniku zákalu rohovky nebo jizviček (haze), zejména u vyšších dioptrií; tomu se však předchází použitím léků (např. mitomycin C) a u moderních variant PRK aplikací speciálních roztoků pro čiré hojení rohovky. Celkově je návrat k plnému komfortu vidění u PRK pomalejší – do práce se doporučuje nejdříve za týden od zákroku, zejména u fyzicky náročných profesí.

LASIK a FemtoLASIK (lamelární metody)

LASIK (Laser-Assisted In Situ Keratomileusis) patří k nejčastěji prováděným refrakčním operacím na světě. Princip LASIKu spočívá ve vytvoření tenké rohovkové lamely (tzv. flapu), odklopení této vrstvy a následném působení excimerového laseru na odhalenou hlubší vrstvu rohovky. Po úpravě zakřivení rohovky laserem se lamela vrátí zpět na své místo, kde přilne. Tradiční LASIK využívá k vytvoření lamely mikrokeratom – mechanický chirurgický nástroj s velmi tenkou čepelí.

Modernější varianta FemtoLASIK (někdy označovaná i jako iLASIK či all-laser LASIK) však nahrazuje skalpel laserem: lamela je vytvořena přesně femtosekundovým laserem místo čepelky. Tím se zvýšila preciznost řezu a snížilo riziko nepravidelností. Excimerový krok (vyhlazení dioptrií) je u FemtoLASIKu stejný jako u klasického LASIKu. Většina klinik v ČR dnes provádí lamelární operace právě metodou FemtoLASIK – původní LASIK s mechanickým mikrokeratomem se už používá spíše výjimečně.

Pro koho je LASIK vhodný: Metoda LASIK/FemtoLASIK je vhodná pro většinu pacientů s refrakčními vadami v rozmezí přibližně −1 až −10 dioptrií krátkozrakosti, +0,5 až +5 dioptrií dalekozrakosti a do ~5–6 dioptrií astigmatismu. Vyžaduje dostatečnou tloušťku rohovky (kvůli vytvoření lamely i samotné ablaci laserem) a stabilní dioptrickou vadu. Obvykle se provádí u pacientů ve věku cca 20–40(45) let; nad 45 let už efekt laseru na dálku neřeší vetchozrakost a často se zvažují jiné metody (viz níže PresbyLASIK nebo výměna čočky).

LASIK je ideální pro ty, kdo chtějí rychlý návrat ostrého vidění a minimalizaci nepohodlí po operaci. Není vhodný pro osoby s velmi tenkou či poškozenou rohovkou, s keratokonem nebo jinými onemocněními rohovky – těm je lepší zvolit povrchový zákrok nebo nitrooční řešení.

Výhody LASIK/FemtoLASIK: Hlavní výhodou je rychlá rehabilitace zraku – většina pacientů vidí velmi dobře již druhý den po operaci. Po LASIKu bývá jen mírné krátkodobé dráždění oka, ale bolesti jsou minimální, protože povrch rohovky zůstává z větší části neporušený (lamela se rychle přihojí zpět). Zákrok je velmi přesný a dokáže korigovat i kombinované vady (např. astigmatismus současně s krátkozrakostí) s vysokou úspěšností. Díky využití dvou laserů (femto + excimer) nabízí FemtoLASIK velmi precizní výsledky a je považován za bezpečnou a šetrnou metodu pro klienta.

U LASIKu obecně platí, že riziko závažných komplikací je velice nízké – odhaduje se v řádu desetin procenta. Také nástup ostrého vidění je rychlý, takže brzký návrat do práce (u kancelářských profesí třeba už za 2–3 dny) je možný.

Nevýhody LASIK/FemtoLASIK: Nevýhodou je nutnost vytvoření a zachování rohovkové lamely (flapu). S tím souvisí určité (byť velmi malé) riziko komplikací s lamelou – může dojít např. k jejímu posunu či zvrásnění v prvních hodinách/dnech po operaci (výjimečně, cca v 0,05–0,4 % případů), případně k náhodnému traumatickému odklopení flapu při úrazu oka i dlouho po operaci. Proto se například u vojenských a profesionálních sportovců zvažuje spíše metoda PRK nebo SMILE, kde lamela není.

Další nevýhodou LASIKu je o něco vyšší výskyt syndromu suchého oka po operaci – přerušení nervových vláken v rohovce při řezu lamely může vést k dočasně snížené citlivosti a k menší produkci slz. Většina pacientů pociťuje suchost očí a někdy halos (kruhy kolem světel) či oslňování hlavně v noci v prvních týdnech po zákroku, což se ale řeší umělými slzami a zpravidla do pár měsíců odezní. LASIK také není ideální pro velmi vysoké dioptrie (nad cca 10–12 D krátkozrakosti), protože by vyžadoval odebrat z rohovky příliš tkáně – v takových případech se volí jiné postupy (implantace fakické čočky či výměna čočky).

V neposlední řadě je třeba zmínit, že laserová operace nemůže zabránit přirozenému zhoršování zraku věkem – kolem 40–50 let věku se může objevit vetchozrakost (potřeba brýlí na čtení) bez ohledu na to, že byl člověk úspěšně laserově operován na dálku.

ReLEx SMILE (operace bez řezu lamely)

ReLEx SMILE (Small Incision Lenticule Extraction) je nejmodernější laserová metoda odstranění dioptrií, která se obejde bez vytváření klasického flapu. Celý zákrok probíhá uvnitř rohovky pomocí femtosekundového laseru: ten ve střední vrstvě rohovky vyřeže tenkou čočkovitou destičku tkáně (tzv. lentikulu) odpovídající potřebné dioptrické korekci. Chirurg pak tuto lentikulu vytáhne ven drobným, jen několikamilimetrovým řezem na okraji rohovky. Tím se změní zakřivení rohovky stejně jako u LASIKu, ale není nutné odklápět velkou povrchovou lamelu. Metoda SMILE tak kombinuje výhody LASIKu (rychlá rekonvalescence, malá bolest) a PRK (žádný velký řez, zachovaná stabilita rohovky). V ČR nabízí ReLEx SMILE několik specializovaných pracovišť (např. kliniky NeoVize, Gemini a Lexum).

Pro koho je SMILE vhodný: Operace ReLEx SMILE je schválena především pro korekci krátkozrakosti (myopie), a to i ve vyšších hodnotách (běžně až kolem −10 D). Umí korigovat i astigmatismus (do cca 5 D). Donedávna nebyla metoda vhodná pro dalekozrakost, ale novější modifikace už zvládají i lehčí hyperopii – například klinika Gemini nabízí variantu “Hyperopický SMILE” pro odstranění dalekozrakosti, byť za podstatně vyšší cenu.

Obecně je SMILE vhodný pro pacienty, kteří splňují kritéria pro LASIK (dostatečná tloušťka a zakřivení rohovky, stabilní vada) a preferují nejšetrnější možný zákrok. Často je doporučován těm, kdo mají obavy z vytvoření lamely nebo mají aktivní životní styl (sporty, riziko úrazu), protože absence velkého řezu snižuje potenciální komplikace. Věkově se SMILE provádí podobně jako LASIK v rozmezí cca 20–45 let.

Výhody SMILE: Největší předností je minimální zásah do struktury rohovky – místo řezu o průměru ~20 mm (klasická lamela) stačí pouze malý boční vstup cca 2–4 mm. Díky tomu zůstane rohovka mechanicky pevnější a riziko budoucí ektazie (vyklenování rohovky) je nižší. Odpadá také starost o posunutí nebo špatné přilnutí lamely, protože žádná není vytvořena. Pooperační průběh je zpravidla velmi rychlý a pohodlný – zákrok je prakticky bezbolestný a vidění se zlepšuje již během prvních 24–48 hodin.

Mnozí pacienti po SMILE vidí ostře už druhý den a mohou se brzy vrátit k běžným činnostem. Studie ukazují, že výskyt suchého oka a nočních světelných efektů může být u SMILE o něco nižší než u LASIKu, protože je šetřena inervace rohovky a centrální část není tolik narušena. SMILE také umožňuje korigovat relativně vysoké myopie, kde by třeba povrchová metoda už nestačila.

Nevýhody SMILE: Jako novější technologie je SMILE dražší než ostatní operace (obvykle nejvyšší cena ze všech metod – viz sekce o cenách níže). Také ne všude je tato metoda dostupná, vyžaduje špičkový femtosekundový laser s potřebným softwarem a velmi zkušeného chirurga. Metoda je zatím schválená hlavně pro krátkozrakost – možnosti korekce dalekozrakosti jsou omezené a ne všechny kliniky je nabízejí. Další nevýhodou je složitější provedení případné opakované operace: pokud by po SMILE zůstala zbytková vada, není možné jednoduše “dokorigovat” laserem tak jako u LASIKu (kde lze znovu otevřít lamelu).

Řešením by pak bylo buď provést dodatečný LASIK/PRK, nebo užití fakické čočky – takové situace jsou však vzácné, protože přesnost SMILE je vysoká. Obecně tedy SMILE nemá mnoho výrazných nevýhod kromě vyšší ceny a omezené indikace. Pro některé pacienty může být minus, že při zákroku cítí několik sekund tlaku na oko (když laser odděluje lentikulu), což u LASIKu nebývá tak výrazné – ale je to jen krátký moment.

Jaké oční vady lze laserem odstranit a které ne

Laserové operace očí jsou určeny k nápravě refrakčních vad, tedy špatného zaostřování světla uvnitř oka. Typicky dokáží odstranit:

• Krátkozrakost (myopie): velmi častá vada, při níž člověk špatně vidí na dálku. Moderní lasery zvládnou odstranit i vysoké mínusové dioptrie – běžně kolem –10 D, u některých metod a klinik až cca do –14 D. Pokud je myopie extrémní (např. přes –15 D) nebo má pacient tenkou rohovku, může být bezpečnější řešit vadu výměnou čočky či implantací kontaktní čočky do oka místo laseru.
• Dalekozrakost (hyperopie): vada vidění na blízko. Laserem lze korigovat plusové dioptrie přibližně do +4 až +6 D (záleží na metodě). Vyšší dalekozrakost se laserem řeší obtížně, protože by bylo třeba ubrat hodně tkáně na periferii rohovky – u vyšších vad se proto často preferuje výměna oční čočky. Některé kliniky uvádějí maximum kolem +5 až +6 D pro LASIK/PRK. Nově se objevují i laserové metody pro lehkou dalekozrakost (např. hyperopický SMILE, viz výše), ale nejsou zatím běžné.
• Astigmatismus: nepravidelné zakřivení rohovky způsobující rozmazané vidění. Většina laserových systémů umí zároveň s odstraněním sféry (krátko- či dalekozrakosti) korigovat i astigmatismus. Typicky se dá odstranit cylindrická vada do ±5 nebo ±6 dioptrií. U vyšších hodnot nebo nepravidelného astigmatismu (například po úrazech či onemocněních rohovky) už laser nemusí být vhodný.

Laserová operace není vhodná pro každého. Obecnou podmínkou je dosažený věk alespoň ~18 let (oči musí být plně vyvinuté) a stabilní dioptrická vada alespoň 1–2 roky před zákrokem. Pokud se oči stále zhoršují, je lepší operaci odložit. Horní věková hranice pro laser není striktní, ale obvykle se zákroky provádějí zhruba do 45–50 let. Ve vyšším věku totiž začíná dominovat vetchozrakost (presbyopie) a případné počínající zákaly oční čočky – v takových případech se spíše volí výměna čočky (operace podobná té při šedém zákalu) místo laseru.

Co laserové operace neřeší: Klasický laser nedokáže přímo odstranit vetchozrakost (potřebu brýlí na čtení u starších lidí). Pro presbyopii existují speciální postupy jako PresbyLASIK/Presbyond (laser vytvoří multifokální profil rohovky) nebo se provádí výměna přirozené čočky za multifokální umělou – to už jsou ale odlišné operace. Laser také nevyléčí šedý zákal (ten opět vyžaduje výměnu čočky). Dále laser není vhodný u některých onemocnění očí: například při keratokonu nebo jiných degeneracích rohovky se refrakční laserová operace nedoporučuje, protože by mohla vadu zhoršit. Nevhodní jsou také pacienti s aktivními očními záněty, s neléčeným glaukomem, výrazně suchýma očima nebo těhotné a kojící ženy (kvůli hormonálním změnám se operace odkládá). Každý kandidát musí projít důkladným vyšetřením, které odhalí případné kontraindikace.

Předoperační vyšetření a příprava

Než lékař rozhodne o vhodnosti laserové operace, musí pacient absolvovat komplexní předoperační vyšetření. To zpravidla trvá 2–3 hodiny a zahrnuje řadu měření a testů zraku. Oční specialista změří dioptrie (autorefraktometrem i subjektivně), zakřivení a tloušťku rohovky (keratometrií a pachymetrií), velikost zornic, nitrooční tlak a důkladně vyšetří přední segment oka na štěrbinové lampě. Často se provádí i topografie rohovky (mapa tvaru) k odhalení nepravidelností. Součástí vyšetření je rozkapání očí (aplikace kapek na rozšíření zornic), aby lékař mohl prohlédnout oční pozadí a vyloučit skryté vady – po takovém rozkapání není dočasně možné ostře vidět nablízko a nelze řídit několik hodin.

Před vyšetřením se doporučuje alespoň týden nenosit kontaktní čočky (mohou ovlivnit tvar rohovky). V den vyšetření by pacient(ka) neměl(a) být nalíčen(á) a pokud má umělé řasy, je nutné je před operací odstranit.

Na základě všech těchto vyšetření lékař posoudí, zda je pacient vhodný kandidát pro laserovou operaci a případně kterou metodu zvolit. Někdy se stane, že laserový zákrok nedoporučí – například když je vada příliš vysoká nebo najde rizikový nález (tenká rohovka, počínající katarakta apod.). V takovém případě může navrhnout alternativní řešení (implantace fakické čočky, výměna čočky atd.). Pokud je však vše v pořádku, domluví se termín operace. Před operací pacient obdrží instrukce – např. opět několik dní nenosit kontaktní čočky, v den zákroku nepoužívat parfém (výpary by mohly ovlivnit laser) a zajistit si doprovod domů, protože po zákroku nebude moci řídit.

Samotný průběh laserové operace je rychlý a pro pacienta komfortní. V určený den přijde pacient na kliniku, ještě jednou se zkontrolují základní údaje (dioptrie, keratometrie) a poté se přistoupí k zákroku. Do očí jsou nakapány anestetické kapky, takže oko necítí bolest. Víčka jsou fixována drobným rozpěrným kroužkem, aby nedošlo k mrknutí. Pak již lékař provede zvolenou metodu – postup liší podle typu operace (viz popis výše): buď odstraní epitel a použije excimerový laser (PRK), nebo vytvoří lamelu a laseruje pod ní (LASIK), anebo použije femtosekundový laser k vytvoření lentikuly (SMILE). Laserová fáze obvykle trvá jen desítky vteřin – samotné působení excimerového laseru může být třeba 20–30 sekund na jedno oko (dle počtu dioptrií).

Celý zákrok obou očí zabere řádově minuty; s přípravou a krátkým odpočinkem po operaci pacient stráví na sále kolem 15–20 minut. Poté si ještě chvíli odpočine v čekací místnosti a následně odchází domů (po LASIK/SMILE klidně do hodiny od zákroku, u PRK někdy nechávají pacienty déle kvůli pohodlí). Po operaci oči nejsou zavázané – vidění může být mírně zamlžené, ale pacient se orientuje. Doporučuje se mít sluneční brýle, protože oči mohou být citlivé na světlo. Ideální je nechat se odvézt doprovodem nebo taxi.

Pooperační péče a rekonvalescence

První hodiny a dny po laserové operaci je třeba dodržovat určitý režim, aby oči správně a rychle zahojily. Bezprostředně po zákroku (zejména po LASIK/SMILE) může pacient vidět mlhavě a cítit mírné řezání či pálení v očích, jakmile odezní anestezie. Oči mohou slzet a bývají červené nebo podrážděné – to je normální a typicky do druhého dne tyto příznaky ustoupí. Někdy se může objevit menší krvácení do spojivky (červená skvrnka v bělmu oka), které však není nebezpečné a vstřebá se během pár dnů až týdnů. Po PRK bývají první 3–4 dny obtíže výraznější – bolest, slzení a rozmazané vidění, dokud se neobnoví epitel.

Režim první dny: První den po operaci by měl pacient strávit v klidu doma, odpočívat a nedotýkat se očí. Je velmi důležité nemnout oči, aby nedošlo k posunu lamely (u LASIK) nebo nevyvolal zánět. Většina klinik doporučuje hned první den a noc mít zavřená oči co nejvíce – spánek pomáhá hojení. Ochranné brýle: zejména venku za slunečného počasí je vhodné nosit sluneční brýle, které chrání před UV zářením a také mechanicky brání vniknutí prachu či nárazu do oka.

První noc někdy lékaři radí spát v jednoduchých plastových štítech či lyžařských brýlích, aby si člověk ve spánku oči nepoškrábal. Od druhého dne se při metodách LASIK/SMILE zpravidla vidění rychle zlepšuje a nepohodlí mizí. U PRK trvá akutní fáze ~3–4 dny, kdy je oko pod ochrannou čočkou – po jejím vyjmutí se stav očí také výrazně zlepší.

Kapky a léky: Po operaci pacient dostane přesný rozpis kapek. Obvykle se první týden kapou antibiotické a protizánětlivé kapky (např. kombinace Tobramycin + Dexamethason) každé ~3 hodiny, aby se předešlo infekci a zmírnil zánět. Dále se od druhého dne nasazují umělé slzy (lubrikační kapky bez konzervantů) podle potřeby, které zvlhčují oko a podporují pohodlí. U PRK může lékař předepsat i silnější léky proti bolesti na první dny. Je důležité kapat podle instrukcí a dodržet celou léčbu (typicky 1 týden antibiotik, 2–3 týdny protizánětlivých steroidních kapek, umělé slzy dle potřeby i několik měsíců).

Co nedělat po operaci: Minimálně měsíc po zákroku se vyhýbejte prašnému, zakouřenému prostředí, aby se oko zbytečně nedráždilo a nezanesla infekce. Stejně tak nenavštěvujte bazény, koupaliště ani saunu zhruba 4 týdny – zvýšené riziko infekce a horka by mohly narušit hojení. Líčení očí (řasenka, oční stíny) se obvykle nedoporučuje aspoň prvních 5–7 dní po operaci, aby se kosmetika nedostala do oka. Poté je možné začít s opatrným líčením, ale dbát na hygienu štětců a řasenek.

Sport: Lehké cvičení je možné už po pár dnech (pokud je komfort), ale kontaktní a intenzivní sporty (bojové sporty, míčové hry) je lepší vynechat minimálně 2–4 týdny. Plavání, potápění či sauna – jak zmíněno – měsíc pauza. Také se doporučuje chránit oči venku brýlemi při jízdě na kole nebo motorce v prvních týdnech. Naopak sledování TV a práce na počítači jsou povoleny klidně už druhý den, pokud to pacientovi nedělá potíže – koukání do obrazovky samotné oči nepoškodí, jen může zhoršovat pocit suchosti, takže je třeba častěji kapat umělé slzy.

Kontrolní prohlídky: Po laserové operaci jsou nutné pravidelné kontroly zraku. U metod LASIK/SMILE bývá první kontrola už následující den po zákroku, další asi za 2–4 týdny a poté za 3–6 měsíců. Pokud je vše v pořádku, další kontroly jsou individuální. U metody PRK je režim kontrol intenzivnější: první až 3. nebo 4. den (kdy se vyjme ochranná čočka), potom zhruba po 2 týdnech a po 4–6 týdnech, následně za 3 a 6 měsíců. Lékař sleduje hojení rohovky, stabilitu dioptrické korekce a případně změří znovu ostrost vidění.

Pracovní neschopnost po LASIK/SMILE obvykle není nutná vůbec nebo jen 1–2 dny (doporučuje se ale několik dní klidnější režim). Po PRK se většinou vystavuje neschopenka na cca 4–7 dní, v případě fyzicky namáhavé či prašné práce raději i na 10–14 dnů.

Obecné výhody laserové operace očí

Laserová korekce zraku přináší řadu výhod oproti nošení brýlí či kontaktních čoček:

• Trvalé zlepšení zraku: Cílem operace je natrvalo odstranit dioptrickou vadu. V ideálním případě pacient po zákroku vůbec nepotřebuje brýle na dálku ani kontaktní čočky. Ostré vidění po probuzení, při sportu, plavání nebo řízení auta výrazně zvyšuje pohodlí a kvalitu života – pacienti často uvádějí, že jim operace „otevřela nový život“, protože najednou vidí skvěle za všech okolností.
• Rychlý efekt: U metod LASIK a SMILE dochází ke zlepšení vidění velmi rychle. Už den po zákroku mnoho lidí vidí 90–100 % původní ostrosti. Není třeba dlouhá rekonvalescence – do zaměstnání či školy se lze vrátit brzy (u LASIK klidně za pár dnů, u PRK obvykle do týdne).
• Bezbolestnost a pohodlí: Díky znecitlivění kapkami pacient během operace necítí bolest, maximálně mírný tlak. Po LASIK/SMILE je bolest minimální, spíše jen drobné řezání v oku první den. Odpadá každodenní starost s nasazováním kontaktních čoček, jejich čištěním nebo hledáním brýlí. Po zhojení člověk prakticky nemusí myslet na to, že někdy špatně viděl.
• Vysoká bezpečnost: Laserové operace se zdokonalují přes 30 let a patří k nejpropracovanějším zákrokům. Celosvětově bylo provedeno už přes 40 milionů těchto operací. Komplikace jsou velmi vzácné (viz níže) a moderní přístroje mají množství pojistek – například eye-tracking sleduje pohyby oka a laser se automaticky přeruší, pokud by oko uhnulo, takže nehrozí špatné zamíření. Samotný laserový paprsek neproniká hluboko do oka, takže nemůže poškodit třeba sítnici. Studie dokonce prokazují, že z dlouhodobého hlediska má moderní laserová operace očí menší rizika poškození zraku než komplikace spojené s nošením kontaktních čoček (dlouholeté nošení čoček může vést k infekcím rohovky a trvalému poškození zraku, což riziko u laseru téměř není).
• Ekonomické a praktické přínosy: Ačkoliv je jednorázová cena operace vyšší, v dlouhodobém horizontu může laserová operace ušetřit náklady za dioptrické pomůcky. Kontaktní čočky, roztoky a pravidelné obměny brýlí stojí ročně nemalé částky – během 10–20 let to může převýšit cenu laserového zákroku. Kromě peněz šetří operace také každodenní starosti (už není potřeba hlídat u sebe pouzdro s čočkami, roztok, náhradní brýle apod.). Pro mnohé je důležitý i estetický aspekt – zbaví se brýlí, které jim mohly překážet či vadit v práci nebo při aktivitách.

Samozřejmě je nutné mít realistická očekávání – cílem je maximální zmírnění závislosti na brýlích, ne vždy absolutní 100% ostrost za všech okolností. Ale drtivá většina pacientů dosahuje po zákroku vidění kolem 100 % (tj. řidičská zkouška bez brýlí) a mnoho z nich i lépe než 100 % (někdy se dosahuje tzv. nadstandardní ostrosti, třeba 120 %). Velkým přínosem je také psychologická úleva – odpadá strach „co když se mi rozbijí brýle“ nebo omezení v činnostech, které dříve kvůli vadě nebyly možné.

Možná rizika a nevýhody laserových operací

Každá operace s sebou nese určitá rizika a laserová korekce očí není výjimkou – ačkoliv pravděpodobnost vážných problémů je velmi malá. Zde jsou některé nevýhody a rizika, o kterých by měli zájemci vědět:

• Nelze zaručit naprosto perfektní výsledek u všech: Přestože cílem je dosažení nuly dioptrií, u malého procenta pacientů může po operaci zůstat drobná zbytková vada. Typicky jde o desetiny dioptrie, které většina lidí ani nevnímá. Statistiky ale uvádějí, že cca 1–2 % pacientů nemusí dosáhnout přesné nuly a mohou mít více než ±1 dioptrii rozdílu. V takových případech se někdy zvažuje dokorekce (reoperace laserem) po zhojení – většina klinik nabízí v indikovaných případech opakovaný zákrok buď zdarma v rámci záruky, nebo za sníženou cenu. Celkově se však díky moderním technologiím podaří u více než 90 % pacientů docílit výsledku v rozmezí ±0,5 D od plánované korekce, což je výborná přesnost. Například údaje z desítek tisíc operací LASIK ukazují, že 90,9 % očí skončí do půl dioptrie a 98,6 % do jedné dioptrie požadované hodnoty.
• Možnost návratu části dioptrií v čase: U většiny lidí je výsledek stabilní mnoho let. Nicméně oči jsou živý organismus a mohou se měnit. Zvláště u krátkozrakosti platí, že pokud má někdo dispozici k jejímu zhoršování, oko se může dále mírně prodlužovat a myopie může po letech částečně recidivovat. To se týká zejména pacientů operovaných v mladším věku (okolo 20 let), u kterých ještě nebyla vada 100% ustálená. Řádově procenta lidí mohou zaznamenat, že se jim několik let po operaci třeba půl dioptrie až dioptrie zase objeví. Mnohdy to nevyžaduje žádnou další akci (stále vidí dostatečně dobře), ale pokud by to vadilo, lze provést doplňující laserový zákrok. Některé kliniky nabízejí tzv. doživotní záruku – to znamená, že kdykoliv v budoucnu, pokud se dioptrie vrátí, provedou další laserovou úpravu zdarma. Toto si pacienti cení jako pojistku, i když reoperace je potřeba jen výjimečně.
• Dočasné vedlejší efekty po operaci: Jak již bylo zmíněno, suchost očí je častým jevem v prvních týdnech a měsících po zákroku. Většina pacientů pociťuje suché oči, řezání nebo pocit písku zejména při práci na počítači či pobytu v suchém prostředí. Tyto obtíže obvykle vymizí během 3 měsíců, v těžších případech do půl roku. Pomáhá pravidelné používání umělých slz. Dalším častým přechodným jevem jsou světelné fenomény v noci – tzv. halo efekty (svatozáře kolem světel), oslnění od protijedoucích aut nebo duchy kolem kontrastních objektů. Tyto symptomy jsou důsledkem hojení rohovky a adaptace oka na nový optický stav. U většiny lidí postupně zeslábnou až zmizí během několika týdnů či měsíců. U moderních laserů s asférickým profilem a širší zónou zásahu jsou noční efekty méně výrazné než dříve, ale zcela vyloučit je nelze. Pokud měl někdo před operací velmi široké zorničky nebo vysokou vadu, může drobné halo přetrvávat dlouhodobě, ale nebývá to zásadní překážka v běžném životě.
• Zřídka se vyskytující komplikace: Závažné komplikace jsou extrémně vzácné (průměrně v 0,1–0,5 % případů) a obvykle nejsou vážné a dají se řešit. Přesto je fér zmínit, jaké problémy mohou nastat. Patří mezi ně například infekce rohovky (bakteriální zánět) – to je velmi neobvyklé (<0,1 %) díky preventivnímu podávání antibiotik. Pokud by infekce přece vznikla, léčí se intenzivně antibiotiky a většinou se podaří zvládnout bez následků. Další možnou komplikací je rohovková ektazie – nadměrné ztenčení a vyklenutí rohovky po operaci, vedoucí k nepravidelnému astigmatismu. To hrozí hlavně u predisponovaných očí (subklinický keratokonus); důkladné předoperační vyšetření právě cílí na vyloučení takových případů. Výskyt ektazie po LASIKu se udává kolem 0,05–0,2 % a lze ji řešit tzv. cross-linkingem (zpevnění rohovky UV zářením a riboflavinem). U PRK je ektazie ještě vzácnější. U LASIKu se vzácně může objevit již zmíněná komplikace s lamelou – tzv. diffuse lamellar keratitis (DLK neboli “sands of Sahara”), což je sterilní zánětlivá reakce pod lamelou, obvykle dobře reagující na zvýšené dávky steroidních kapek. Její incidence je kolem 1–2 % a nezanechává následky. Celkově platí, že většina komplikací, pokud už nastanou, neohrožuje výslednou ostrost zraku – vyžadují třeba delší léčbu, dočasně zhorší komfort, ale finální výsledek bývá dobrý. Že by někdo přišel vlivem laserové operace o zrak, není zdokumentováno vůbec.
• Cena a absence úhrady pojišťovnou: Laserová operace očí je považována za nadstandardní (kosmetický) výkon, zdravotní pojišťovny ji v ČR nehradí. Celou částku si tedy pacient platí sám. Cena zákroku se pohybuje v desítkách tisíc korun (viz následující kapitola). Pro někoho tak může být finanční nevýhoda, že musí investovat větší obnos najednou. Na druhou stranu mnoho klinik nabízí možnost splátek a jak zmíněno, z dlouhodobého hlediska mohou tyto náklady dávat ekonomický smysl ve srovnání s celoživotním pořizováním pomůcek.

Shrneme-li rizika, lze konstatovat, že laserové operace očí mají velmi vysoký bezpečnostní profil. V rukou zkušeného chirurga jsou vážné komplikace raritní a většině potenciálních problémů se dá předcházet pečlivým výběrem vhodných kandidátů a dodržováním správné pooperační péče. Každý pacient by měl být před zákrokem podrobně informován o možných rizicích, aby měl realistický obrázek. Přesto statistiky spokojenosti a úspěšnosti ukazují, že drtivá většina lidí hodnotí výsledek pozitivně a nelituje, že se k operaci odhodlali.

Orientační ceny zákroků na klinikách v ČR

Ceny laserových operací se liší podle zvolené metody, pracoviště a někdy i podle rozsahu dioptrií. Níže uvádíme přibližné cenové relace v Kč za jedno oko na hlavních českých očních klinikách (NeoVize, Lexum, Gemini aj.), platné k roku 2024–2025. Uvedené částky obvykle zahrnují vlastní operaci a základní pooperační péči; naopak se k nim přičítá poplatek za vstupní vyšetření (typicky 2–4 tisíce Kč, nevratný).

• Povrchová operace (PRK, LASEK): nejdostupnější metoda, cena cca 10–18 tisíc Kč za oko. Například klinika Lexum uvádí cenu 11 900 Kč/oko za metodu PRK, Oční centrum Somich od 10 000 Kč/oko a NeoVize okolo 18 700 Kč/oko. V ceně není zahrnuta žádná dlouhodobá záruka (reoperace při návratu vady bývá zpoplatněna). Některá pracoviště nabízejí za příplatek variantu PRK s preventivní aplikací pro čiré hojení (např. „PRK Plus“), ta může stát kolem 15 tisíc Kč/oko.
• LASIK / FemtoLASIK: standardní metoda v různých úrovních provedení, cena zhruba 15–25 tisíc Kč za oko. Například síť klinik Gemini dlouhodobě inzeruje akční cenu 9 500 Kč/oko za základní FemtoLASIK (jednoletá záruka v ceně), ovšem běžná cena pokročilejších variant LASIKu je vyšší – u Gemini kolem 16–21 tis. Kč/oko dle délky záruky. Klinika Lexum uvádí cenu 20 900 Kč/oko za svůj standardní FemtoLASIK (včetně roční péče). NeoVize nabízí balíček NeoLASIK HD (femtoLASIK s doživotní zárukou) za cca 22 500 Kč/oko. Celkově lze říci, že za obě oči LASIKem pacient zaplatí okolo 30–50 tisíc Kč, podle zvolené technologie. Někde se ceny liší i podle počtu dioptrií nebo tloušťky flapu, jinde je paušální cena.
• ReLEx SMILE: prémiová metoda, obvykle nejdražší – orientačně 20–30 tisíc Kč za oko. Např. Lexum má cenu 24 900 Kč/oko (včetně 1 roku péče). NeoVize účtuje za NeoSMILE 3D s doživotní zárukou kolem 25 000 Kč/oko. Gemini klinika nabízela SMILE okolo 18 500–21 500 Kč/oko v akci (dle typu záruky). Jelikož jde o nejnovější techniku, cena je vyšší, ale často zahrnuje nějakou formu záruky. U hyperopické (dalekozraké) varianty SMILE je cena ještě výrazně vyšší (Gemini cca 35–40 tisíc Kč/oko), což souvisí s náročností a novostí tohoto výkonu.

Uvedené ceny jsou pouze orientační a kliniky je mohou měnit (často mívají různé slevové akce, sezónní nabídky, studentské slevy apod.). Například při tzv. “Laserových párty” nebo skupinových akcích lze na NeoVizi získat slevu, pokud jde více lidí najednou. Některé kliniky dávají garanci vrácení peněz za vyšetření, pokud nejste vhodným kandidátem, nebo nabízejí splátkové kalendáře. Zdravotní pojišťovny běžně na refrakční laser nepřispívají, výjimkou může být situace, kdy je operace medicínsky zdůvodněná (např. velký rozdíl dioptrií mezi očima způsobující šilhání apod.), ale to je spíše vzácné a vždy individuální. Každopádně se vyplatí porovnat nabídky více pracovišť – nejen cenu, ale i to, co vše je v ní zahrnuto (počet kontrol, případná záruka atd.).

Konkurence mezi očními klinikami v ČR je velká, takže často narazíte na výhodné nabídky. Například v médiích se uvádělo, že základní operace na klinice Lexum začínají na 8 900 Kč, konkurenční Gemini nabízí laser od 8 500 Kč – tyto ceny však obvykle platí po slevě a pro nižší vady. Reálně je pak průměrná investice za kvalitní zákrok (obě oči) kolem 40–50 tisíc Kč.

Úspěšnost a spokojenost pacientů

Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že laserové operace očí mají vysokou míru úspěšnosti a spokojenosti klientů. Naprostá většina pacientů dosáhne výrazného zlepšení zraku a hodnotí výsledek pozitivně. Podívejme se na několik statistik:

• Ostrost vidění po operaci: V oficiálních schvalovacích studiích LASIKu se požadovalo, aby alespoň 75 % pacientů mělo po zákroku zrak v rozmezí ±1,0 D od úplné korekce. Dnešní moderní výsledky jsou mnohem lepší. Klinické soubory ukazují, že kolem 95–100 % pacientů dosáhne dioptrické přesnosti na ±1,0 D, z toho většina je dokonce do ±0,5 D. Jak již bylo zmíněno, více než 90 % operovaných skončí v toleranci půl dioptrie, což v praxi znamená výborné vidění bez brýlí. Pokud jde o ostrost vyjádřenou čtením optotypu, často se uvádí, že přes 95 % lidí po LASIK/SMILE vidí 20/20 (6/6), tedy řádek 1,0 (100%) bez brýlí, a značná část vidí i lépe než 1,0. U PRK bývá finální ostrost srovnatelná, jen dosažená s mírným zpožděním. Samozřejmě individuální výsledky se liší v závislosti na výchozí vadě – u nižších dioptrií je téměř vždy dosaženo plné korekce, u extrémně vysokých hraničních vad může zůstat malý zbytek.
• Míra komplikací: Jak vyplývá z dřívější části o rizicích, závažné komplikace jsou raritní. Celkový výskyt všech komplikací (včetně těch lehkých, nezávažných) se udává pod 1 %. Například rozsáhlá studie Americké oftalmologické akademie zjistila, že vážné problémy po LASIK se objevují u méně než 0,5 % případů. Infekce se díky profylaxi prakticky nevyskytují. Dočasné potíže (suchost, halos) se objevují relativně často, ale ty nejsou považovány za komplikace, spíše očekávané vedlejší efekty a ve většině případů odezní. Trvalé zhoršení vidění (například že by ani s brýlemi pacient po operaci neviděl tak dobře jako před ní) je extrémně vzácné – v promilích případů. Pro srovnání rizikovosti se někdy uvádí již zmíněné srovnání s kontaktními čočkami: 10letá šance, že nošením čoček utrpíte vážný zánět rohovky, je v procentech (řádově desítky procent), zatímco riziko vážné komplikace u LASIK je pod procento. Celkově tedy refrakční laserové zákroky vycházejí jako velmi bezpečné.
• Spokojenost pacientů: Průzkumy mezi pacienty ukazují velmi vysokou spokojenost s výsledkem. V mezinárodních studiích přesahuje 95 % a některé ankety uvádějí až 98–99 % spokojených pacientů po LASIKu. Například v jednom souhrnu referovala 98,8 % pacientů, že jsou s výsledkem operace spokojeni. To z LASIKu činí jednu z nejlépe hodnocených procedur vůbec. Samozřejmě určité procento nespokojených existuje – mohou to být lidé, u kterých zůstal malý zbytek dioptrií, nebo ti, kteří očekávali zázraky a překvapilo je, že třeba po 45. roce života stejně potřebují brýle na čtení. Proto je důležité správné předoperační poradenství. Ale drtivá většina pacientů hodnotí, že by do toho šli znovu. Na českých diskusních fórech a hodnoceních klinik převažují pozitivní ohlasy – lidé často říkají, že “to bylo to nejlepší rozhodnutí” a litují jen toho, že na operaci nešli dříve.

Na závěr lze tedy říci, že laserová operace očí je v současnosti osvědčená a bezpečná metoda s výbornými výsledky. Pro širokou veřejnost představuje možnost, jak se zbavit závislosti na brýlích či čočkách a zlepšit si kvalitu života. Klíčem je vybrat zkušené pracoviště, vhodně zvolenou metodu podle rady lékaře a pečlivě dodržovat pokyny před i po zákroku. Pokud to pacient splní, šance na úspěch jsou vynikající – ostatně, jak ukazují statistiky, skoro každý odchází spokojen a s ostrým zrakem.

Život bez brýlí už tak pro mnohé není jen snem, ale realitou podpořenou moderní medicínou a lasery. 🏥👀✨

Pomohl vám tento článek? Pokud ano, budeme rádi, když ho budete sdílet, nebo si přečtete některý z našich dalších zajímavých článků. Nebo se podívejte na naše další projekty jako PražskéMuzikály.cz, Tipy-na-dárek.cz nebo třeba Zveráč.cz.

Zdroje: Lexum.cz, NeoVize.cz, Gemini.cz, Somich.cz, Kondice.cz, Lentiamo.cz, odborné poradny a statistiky