Úzkostná porucha: Co to je, jak ji poznat a jak s ní bojovat

Úzkostná porucha je jednou z nejběžnějších duševních poruch a může mít negativní dopad na kvalitu života postižených. Rozpoznání úzkostné poruchy je klíčovým krokem k její účinné léčbě.

Co je úzkostná porucha?

Úzkostná porucha je termín, který zahrnuje celou řadu duševních poruch charakterizovaných chronickými pocity úzkosti, obav nebo strachu, které jsou nadměrné nebo neadekvátní ve srovnání se skutečnými nebezpečími, kterým čelíme. Tyto pocity mohou být tak intenzivní, že mohou narušit běžné fungování osoby a ovlivnit její kvalitu života.

Existuje několik typů úzkostných poruch, mezi něž patří:

• Generalizovaná úzkostná porucha (GAD): Charakterizovaná neustálými obavami a úzkostmi ohledně různých aspektů života, jako jsou peníze, zdraví nebo vztahy. Tyto pocity nejsou přiměřené konkrétním situacím, a lidé s GAD si často uvědomují, že jejich obavy jsou nadměrné.
• Sociální úzkostná porucha (SAD): Známá též jako sociální fobie, je charakterizována intenzivním strachem a obavami ze sociálních situací. Osoby s SAD se mohou obávat, že budou kritizovány, posuzovány nebo odmítnuty, a mohou se cítit velmi nepříjemně při komunikaci s ostatními.
• Specifická fobie: Charakterizovaná intenzivním strachem nebo úzkostí vyvolaným konkrétním objektem nebo situací, která je obvykle neškodná. To může zahrnovat strach z výšek, pavouků, jehel nebo létání.
• Panická porucha: Známá také jako úzkostná porucha s panickými záchvaty, je charakterizována náhlými a intenzivními úzkostnými epizodami, které mohou zahrnovat pocity hrůzy, nevolnosti, závratě nebo strach ze smrti.
• Porucha úzkosti způsobená léčbou nebo drogami: Tato porucha je vyvolána užíváním léčiv nebo drog a může zahrnovat příznaky úzkosti, obav nebo paniky.
• Porucha separační úzkosti: Je charakterizována nadměrným strachem z odtržení od osob nebo míst, ke kterým je osoba pevně připoutána. Toto je běžné u dětí, ale může se vyskytovat i u dospělých.

Příčiny úzkostných poruch nejsou zcela známy, ale mohou zahrnovat genetické faktory, chemické nerovnováhy v mozku, traumatické události nebo vystavení dlouhodobému stresu. Je důležité pochopit, že úzkostná porucha je skutečná duševní onemocnění, která může mít vážné dopady na život jedince. Pokud máte pocit, že vás úzkostná porucha postihla, vyhledejte lékaře, nebo terapeuta.

Jak poznat úzkostnou poruchu?

Úzkostná porucha se může projevovat různými způsoby a její příznaky se mohou lišit mezi jednotlivci. Avšak existují některé běžné indikátory, které mohou ukazovat na přítomnost úzkostné poruchy. Pokud si všimnete několika z následujících příznaků u sebe nebo u někoho, koho znáte, může to být důvodem k vyhledání odborné pomoci:

• Nadměrné obavy: Osoby s úzkostnou poruchou často pociťují nepřiměřené, nadměrné obavy a úzkosti týkající se různých aspektů jejich života, jako jsou finance, práce, rodina nebo vztahy. Tyto obavy mohou být tak intenzivní, že narušují každodenní činnosti.
• Tělesné symptomy: Úzkost se často projevuje i fyzicky, což zahrnuje bušení srdce, nadměrné pocení, třes, pocit dusnosti, nevolnost, bolesti hlavy nebo svalové napětí.
• Strach nebo únik z určitých situací: Osoby s úzkostnou poruchou se mohou vyhýbat nebo mít obavy z konkrétních situací nebo aktivit, které vnímají jako vyvolávající úzkost. To může zahrnovat sociální situace, cestování nebo stresující úkoly.
• Nespavost: Problémy se spánkem, jako je obtížné usínání, probouzení během noci nebo nepokojný spánek, mohou být také příznakem úzkostné poruchy.
• Zhoršená koncentrace: Osoby trpící úzkostnou poruchou mohou mít obtíže s udržením koncentrace na běžných úkolech, protože jsou zaneprázdněny svými obavami a úzkostmi.
• Nadměrná nejistota a sebekritika: Osoby s úzkostnou poruchou často trpí neustálým pocitem nespokojenosti a kritizují se za svá rozhodnutí, výkony nebo chování.
• Panické záchvaty: Náhlé, intenzivní pocity strachu nebo úzkosti, které mohou být doprovázeny fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit dusnosti nebo třes, mohou být příznaky panické poruchy, která je typem úzkostné poruchy.

Je důležité si uvědomit, že každý může zažít občasné pocity úzkosti. Pokud však tyto pocity trvají delší dobu, jsou intenzivní nebo narušují každodenní život, může se jednat o úzkostnou poruchu. Pokud si myslíte, že trpíte úzkostnou poruchou, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Kvalifikovaný terapeut nebo lékař může provést hodnocení a předložit možnosti léčby, které mohou pomoci zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života.

Dá se úzkostná porucha léčit? A jak?

Léčba úzkostné poruchy se obvykle soustředí na zmírnění příznaků, zlepšení schopnosti pacienta zvládat úzkost a zlepšení kvality života. Způsoby léčby se mohou lišit v závislosti na typu úzkostné poruchy, závažnosti příznaků a individuálních potřebách pacienta. Existuje několik hlavních přístupů k léčbě úzkostných poruch:

• Psychoterapie: Jedná se o základní formu léčby, která se často používá při léčbě úzkostných poruch. Terapie může zahrnovat kognitivně-behaviorální terapii (CBT), která pomáhá pacientům identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzory a chování, které mohou přispívat k úzkosti.
• Léčba medikamenty: Léky mohou být také účinným nástrojem pro léčbu úzkostných poruch, zejména pro ty, kteří trpí těžkými příznaky. Antidepresiva, anxiolytika a beta-blokátory jsou některá z běžně používaných léků pro léčbu úzkosti.
• Relaxační techniky: Tyto techniky, jako je hluboké dýchání, meditace nebo postupná svalová relaxace, mohou pomáhat zmírnit stres a úzkost.
• Změna životního stylu: Zdravá strava, pravidelné cvičení a dostatečný spánek mohou pomoci zmírnit úzkost. Je také důležité naučit se efektivním strategiím zvládání stresu a obklopit se pozitivními lidmi a zdroji podpory.
• Expoziční terapie: Tento typ terapie se používá především k léčbě specifických fobií a sociální úzkosti. Spočívá v postupném a kontrolovaném vystavování pacienta situacím nebo objektům, kterých se obává, aby mohl překonat svůj strach a naučit se lépe zvládat úzkost.
• Biofeedback a neurofeedback: Tyto terapeutické metody se zaměřují na vytváření uvědomění a kontroly nad fyziologickými funkcemi, které souvisejí s úzkostí, jako je srdeční frekvence nebo svalové napětí.
• Kombinovaná terapie: V některých případech může být nejúčinnější kombinace více léčebných přístupů, například psychoterapie spolu s léčbou medikamenty.

Je důležité si uvědomit, že léčba úzkostné poruchy může trvat nějakou dobu a vyžaduje trpělivost a úsilí ze strany pacienta. Každý člověk je jedinečný a to, co funguje pro jednoho, nemusí nutně fungovat pro jiného. Pokud trpíte úzkostnou poruchou, je důležité spolupracovat s lékařem nebo terapeutem na vytvoření individuálního plánu léčby, který je nejvhodnější pro vaše potřeby.

Pomohl vám tento článek? Budeme rádi, když ho budete sdílet, nebo si přečtete některé naše další zajímavé články.