Shrnutí tohoto článku si můžete pustit i jako podcast:

Přejídání je problém, který se týká čím dál větší části populace. Nejde jen o občasné zhřešení během sváteční večeře nebo víkendové oslavy, ale o pravidelný zvyk jíst více, než naše tělo skutečně potřebuje. A přestože může na první pohled působit neškodně, dlouhodobé přejídání může mít vážné důsledky pro naše fyzické i psychické zdraví.

Co vlastně znamená přejídání

Přejídání je stav, kdy člověk konzumuje větší množství potravy, než je schopen metabolizovat, tedy využít pro svůj energetický výdej. Nejde přitom jen o množství, ale i o rychlost a způsob konzumace – například bezmyšlenkovité zobání u televize nebo jídlo jako „útěcha“ po náročném dni. Při přejídání často ignorujeme přirozené signály sytosti a jíme i tehdy, kdy už tělo říká dost.

Příčiny přejídání

? Emoční spouštěče – stres, úzkost, smutek, osamělost nebo nuda mohou vést k tzv. emočnímu jedení. Jídlo se stává náplastí na duševní bolest.
Zlozvyky a prostředí – konzumace jídla u televize, neplánované nákupy sladkostí nebo nezdravé občerstvení v práci vedou k automatickému přejídání.
Přerušované stravování – dlouhé hladovění během dne a pak večerní „nájezd“ na ledničku je častým spouštěčem.
Dostupnost a marketing – potraviny jsou dnes levné, snadno dostupné a marketingové kampaně nás neustále vybízejí ke konzumaci.
Nedostatek spánku – únava narušuje hormonální rovnováhu, snižuje hladinu leptinu (hormonu sytosti) a zvyšuje hladinu ghrelinu (hormonu hladu).

Důsledky přejídání

? Nadváha a obezita – nejčastější důsledek dlouhodobého přejídání.
Poruchy trávení – nadýmání, reflux, zácpa či průjmy jsou běžné potíže po nadměrné konzumaci jídla.
Zvýšené riziko nemocí – cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, ztučnění jater, metabolický syndrom.
Psychické dopady – pocity viny, studu, nízké sebevědomí, deprese a v některých případech rozvoj poruch příjmu potravy (např. záchvatovité přejídání).
Narušený vztah k jídlu – člověk přestává vnímat jídlo jako zdroj energie a radosti, ale naopak jako problém, závislost nebo prostředek úniku.

Jak přejídání předcházet

? Pravidelnost a plánování – jíst pravidelně a nehladovět přes den pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi a vyhnout se večerním nájezdům.
Vědomé stravování – jíst pomalu, vnímat chuť, vůni a texturu jídla. Jídlo si vychutnávat, ne ho do sebe „naházet“.
Poslouchat tělo – rozpoznat rozdíl mezi hladem a chutí. Opravdu mám hlad, nebo chci jen jíst, protože jsem smutný, unavený, nebo se nudím?
Omezení podnětů – nekonzumovat jídlo před televizí, počítačem nebo mobilem.
Dostatek spánku a pohybu – kvalitní spánek a pravidelný pohyb přispívají k hormonální rovnováze a psychické pohodě.
Hledání náhradních strategií – pokud jíme z emocí, je důležité najít jiné způsoby, jak se s nimi vypořádat: procházka, hudba, rozhovor s blízkým, psaní deníku.
Sebepoznání a sebereflexe – vést si jídelní deník, sledovat své spouštěče přejídání a pracovat na změně hlubších vzorců chování.

Přejídání není selhání, ale signál

Pokud se někdo přejídá, neznamená to, že je slabý nebo bez vůle. Přejídání je často symptomem jiného problému – nenaplněných potřeb, vnitřního napětí, či špatně nastaveného životního rytmu. Klíčem je naučit se své tělo i mysl vnímat, mít sám k sobě laskavý přístup a být ochotný měnit věci postupně, krok za krokem.

Kdy vyhledat pomoc

Pokud je přejídání časté, má negativní dopad na každodenní život a je doprovázeno psychickým diskomfortem, může být vhodné obrátit se na odborníka – výživového poradce, psychologa nebo terapeuta. Odborná pomoc není známkou slabosti, ale odvahy řešit svůj problém.

Žijeme v době nadbytku, kde jídlo často slouží nejen k nasycení těla, ale i k „léčení“ emocí. Přejídání je časté, ale není neřešitelné. Vědomý přístup k jídlu, porozumění svým emocím a ochota měnit své návyky jsou prvními kroky na cestě ke zdravějšímu, spokojenějšímu životu.